Největší historická záhada současnosti. Objevily se fotografie muže, který měl být dávno mrtvý

Info.cz

18. 12. 2016 • 09:52

Zavraždění diplomata Ernsta Vom Ratha na německém velvyslanectví v Paříži v roce 1938 odstartovalo v nacistickém Německu takzvanou Křišťálovou noc, tedy pogrom, při němž zahynula zhruba stovka Židů. Ratha zavraždil židovský mladík Herschel Grynzspan, který byl následně zatčen a podle dosavadních zjištění zemřel v koncentračním táboře někdy během 2. světové války. Vídeňské židovské muzeum ovšem nyní objevilo fotografie z roku 1946, tedy rok po válce, na nichž je Grynzspan zachycen.

„Je jen malá pochybnost, že jde o Grynzspana. Je to sice jen náhodný snímek, ale je velmi významný, protože Grynzspanův osud byl trochu záhadou,“ řekl novinářům britského deníku The Guardian německý historik Armin Fuhrer. Archiváři provedli na fotografiích testy rozpoznávání obličeje a výsledek je zřejmý. Skutečně jde o muže, který zabil Ratha.

Když Grynzspan vtrhnul do německého velvyslanectví v Paříži, hnala ho touha pomstít Židy, kteří byli vyhnáni ze svých domovů v Německu. Týkalo se to i několika členů jeho rodiny, kteří skončili v hrozných podmínkách na hranicích s Polskem. Nacistický ministr propagandy ovšem Grynzspanova činu využil k rozpoutání násilí proti židovským obchodům či synagogám. Zabití Ratha mělo dokazovat zlobu, které byli Židé podle nacistů plní.

Tehdy sedmnáctiletý Grynzspan byl po činu okamžitě zatčen a převezen do Berlína, odkud nakonec putoval do koncentračního tábora Sachsenhausen. Jeho poslední stopa v archivech pochází z roku 1942, což většina historiků dosud považovala za rok jeho úmrtí.  A to navzdory tomu, že se v 50. letech minulého století objevovala svědectví, že Grynzspan válku přežil a žije v Hamburku, Paříži či v Izraeli.

Na nově objevené fotografii je Grynzspan zachycen v roce 1946 v německém Bambergu v táboře pro lidi, kteří přišli během 2. světové války o domov. Na snímku se účastní demonstrace proti britským úředníkům, kteří Židy nechtěli pouštět do Palestiny. „Když jsem fotografii viděla poprvé, poznala jsem ho hned. Ale původně jsem si myslela, že byla vyfocena ještě před válkou,“ uvedla šéfka archivu Vídeňského židovské muzea Christa Prokischová. Myšlenka, že by Grynzspan přežil válku jí přišla absurdní. Dokud fotografii neukázala Fuhrerovi, který strávil posledních pět let sestavováním Grynzspanova života, prošel tisícovky archiválií a sepsal knihu „Herschel“.

„Rozhodně vyvstává mnohem více otázek než odpovědí,“ říká Fuhrer. „Nejenom proto, že nevíme, co dělal po zbytek života. Ale také nevíme, jak přežil válku. Chránil ho někdo? Proč to dělal?“ dodává. Podle historika Rogera Moorehouse je skutečnost, že Grynzspan válku přežil značně podivná. „Vzhledem k jeho obecné známosti, je těžké uvěřit, že přežil. Pokud tomu tak skutečně je, vyvstává řada otázek, jak je to možné,“ doplnil. Podle něj jde o jednu z největších záhad Třetí říše.

Prokischová doufá, že zveřejnění nových informací přinese také nová svědectví. Odpovědi každopádně nemusí být ke Grynzspanovi příliš vstřícné. „U někoho tak známého je velmi neobvyklé, že by přežil. Nepovedlo se to mnoha dalším. Podezření je, že nějakým způsobem spolupracoval s nacisty,“ dodává. Není rovněž vyloučeno, že Grynzspan dosud žije. Bylo by mu 95 let.

SDÍLET