Pod taktovkou jestřába, nebo mistra siláckých řečí? Budoucnost zahraniční politiky USA

Lucie Bednárová

08. 11. 2016 • 23:57

Kam bude směřovat americká zahraniční politika, až bude jasné, kdo se stane příštím prezidentem nebo prezidentkou? 

I přesto, že probíhající prezidentská kampaň v USA mohla vyvolávat dojem, že v ní jde především o fyzickou kondici a obsah emailových schránek Hillary Clintonové nebo účes a vztah k ženám Donalda Trumpa, klíčovým tématem byla spolu s migrací bezpečnost a zahraniční politika.

„Bylo to nejdiskutovanější téma voleb USA, a to vzhledem k napjaté situaci ve světě, viditelnější hrozbě terorismu a diskutabilní rétorice Donalda Trumpa,“ píše ve studii, kterou nedávno vydala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jakub El-Ahmadieh.

Zdůrazňuje, že Trump je ve srovnání s kandidátkou demokratů, která se o zahraniční politiku zajímala již jako první dáma v době úřadování Billa Clintona a později jako šéfka americké diplomacie ve vládě Baracka Obamy, nezkušeným nováčkem. Zároveň to byl ale on,  kdo v kampani zahraniční témata určoval. 

„Vzhledem k jeho častým výpadům proti muslimům a komentářům o potřebě tvrdšího postupu vůči terorismu se témata zahraniční a bezpečnostní politiky v letošní kampani z velké části slila dohromady a není mezi nimi jasně formulovaná hranice,“ uvedl El-Ahmadieh.

RUSKO

Hillary Clintonová byla americkou ministryní zahraničí v období 2009-2013 a nikdy nebyla považována za umírněnou političku. V roce 2003 například podpořila americkou invazi do Iráku, byť svůj postoj později mírnila. Její názory se do určité míry shodují s politikou současného prezidenta Baracka Obamy, hlavně v případě nedůvěry a opatrnosti vůči Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin je podle kandidátky Demokratické strany tyran, kterému je potřeba se postavit, jinak bude nebezpečný. „Spolupráci v oblasti boje proti terorismu Clintonová příliš nepodporuje, když tvrdí, že Putinovo Rusko je připraveno takovou spolupráci vždy obracet ve svůj prospěch a proti americkým zájmům,“ napsal El-Ahmadieh.

Republikán Trump je vůči Rusku vstřícnější a prezidenta Putina považuje za partnera a politika na svém místě. Američanům v průběhu kampaně slíbil, že pokud bude šéfovat Bílému domu, bude s Putinem spolupracovat. USA by se to podle Trumpa vyplatilo zejména v boji proti terorismu, který je v zájmu obou mocností.

ČÍNA

Stejně jako v případě Moskvy i vůči Pekingu je Hillary Clintonová opatrná. Na mušku si bere zejména její politiku v oblasti lidských práv a nekalé praktiky, jako jsou třeba krádeže obchodních tajemství či hackerské útoky. Podobné postoje zastává i Donald Trump.

„Trump se do Číňanů opírá zejména kvůli jejich ekonomické politice a manipulaci s měnou a kritizoval také přijetí Číny do Světové obchodní organizace (WTO), když tento krok označil za největší krádež pracovních míst v dějinách,“ píše analytik AMO a dodává, že oběma kandidátům se nezamlouvá ani chování Číny v Jihočínském moři.

ÍRÁN A IZRAEL

Kvůli vlivu proizraelské lobby v USA bývají vztahy mezi Washingtonem a Izraelem jednou ze stálic debat prezidentských kandidátů a nevyhnuli se jim ani Trump s Clintonovou. Jak upozorňuje El-Amadieh, americko-izraelské vztahy během Obamovy administrativy citelně ochladly. Vinu nesou vzájemné antipatie mezi americkým prezidentem a izraelským premiérem Netanjahuem a taky dohoda s Íránem o jeho jaderném programu z roku 2015.

Clintonová, která se účastnila jednání o jejím obsahu, podporuje postoj současné administrativy. Říká, že dohoda není dokonalá, ale představuje maximum toho, co se dalo vyjednat.

Trump v tomto případě vystupuje jako tradiční republikánský jestřáb, když tvrdí, že jaderná dohoda je pro USA nevýhodná a umožňuje Íránu lépe financovat terorismus, čímž ohrožuje Izrael. „Trumpova rétorika ve vztahu k Izraeli se také drží tradičního republikánského směru, když hájí bezpodmínečnou podporu Izraele a označuje ho za největšího amerického spojence,“ podotýká analytik.

BOJ PROTI TERORISMU, OBRANNÁ POLITIKA, ISIS A IRÁK

Přestože je v řadě témat nečitelný, o názorech na boj proti terorismu, který je v americkém prostředí spojován s mučením podezřelých, útoky speciálních jednotek či věznicí v Guantánamu, nelze v případě republikána Trumpa pochybovat. V průběhu prezidentské kampaně to byla právě tato témata, ve kterých padly jeho nejkontroverznější výroky. Patřil k nim návrh na fyzickou likvidaci rodin teroristů, dočasný zákaz vstupu muslimů na území USA nebo zachování sporných výslechových technik CIA.

Trump je navíc proti snižování výdajů na obranu a minimálně v počátcích kampaně byl velkým zastáncem pozemní vojenské operace proti Islámskému státu v Sýrii. Americkou invazi do Iráku v roce 2003 teď ale označuje za chybu, přestože ji původně podporoval.  

Postoje Hillary Clintonové, kterou političtí komentátoři považují v řadě ohledů za většího jestřába než současného prezidenta Obamu, jsou v této oblasti ve srovnání s jejím protikandidátem střízlivější. „Je pravděpodobné, že jako prezidentka by se držela obdobné politiky (jako Obama; pozn. red.). Tomu se však nelze divit, protože ji minimálně v první části Obamova pobytu v úřadu sama pomáhala nastavovat a vytvářet,“ myslí si El-Amadieh. Clintonová také odsoudila většinu výroků, které v této oblasti prohlásil Trump.

„Trumpovy návrhy a program vidí jako nerealistické a příliš postavené na síle. V tom jí ostatně dává za pravdu i celá řada republikánských bezpečnostních expertů,“ uvedl analytik.

NATO

Na rozdíl od Clintonové, která je pevným zastáncem severoatlantické spolupráce, Trump svými opakovanými prohlášeními na adresu NATO a Brexitu znervóznil mezinárodní scénu. Pohrozil například, že pokud Evropa (zejména východní) nebude na obranu přispívat rovným dílem jako USA, bude se muset obejít bez vojenské pomoci Washingtonu.

Trnem v oku je Trumpovi také protiruské zaměření aliance.

SDÍLET