Parlament v africké Ugandě schválil minulý týden zákon, který zvyšuje tresty za homosexualitu, a některé projevy dokonce trestá smrtí. Odsoudila to celá řada zemí a oficiálně proti tomu protestuje i OSN. Ugandu tak mohou čekat mezinárodní ekonomické sankce i zastavení dodávek humanitární pomoci. Homosexualitu ovšem nějakým způsobem trestá i řada dalších zemí Afriky a i v nich se situace homosexuálů spíše zhoršuje než zlepšuje. Z přístupu k homosexualitě v Africe se teoreticky může stát výbušný politický a ekonomický problém, ovlivňující mimo jiné i uprchlictví z afrického kontinentu do Evropy.
Ze všech regionů je to právě Afrika, která se nejvíc brání liberalizaci vztahů mezi lidmi stejného pohlaví. Homosexualita je trestná ve 30 z celkem 54 afrických zemí, přičemž z velké části jsou tresty velmi přísné.
Afrika je v tomto ohledu světovou výjimkou – jednak homosexualitu trestá nějakým způsobem většina kontinentu, jednak, a to je podstatné, africké země až na výjimky „antihomosexuální zákony“ na rozdíl od zbytku světa nezmírňují, ale naopak zpřísňují. A právě v tom je specifikum.
Příkladem může být právě Uganda, ve které je homosexualita nelegální už dávno, přesto parlament minulý týden značně zpřísnil postihy za porušení tohoto zákazu. A to tak, že například vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk označil ugandským parlamentem přijatý zákon za „nejhorší svého druhu na světě“.
Trest smrti
Ve schválené verzi hrozí za „trestný čin homosexuality“ až doživotní vězení, za pokus o něj až 14 let. Zdůvodnění je prakticky stejné jako v trestním zákoníku z koloniální éry, který kriminalizoval sexuální styk osob stejného pohlaví jako „akt proti řádu přírody“.
Podle nového ugandského zákona ale hrozí homosexuálům i trest smrti, a to v případech zvlášť přitěžujících okolností. Jedná se o případy homosexuálů, kteří by při sexuálním styku věděli o tom, že jsou nakaženi virem HIV nebo by měli styk s nezletilými a dalšími, zvlášť zranitelnými osobami.
Zákon, který schválil parlament, nyní čeká na podpis osmasedmdesátiletého prezidenta, očekává se ale, že ten ho bez velkých okolků podepíše. Už dříve mu totiž vyjádřil podporu s tím, že „nejmenované západní státy se snaží vnutit své praktiky ostatním lidem“.
Nejdůležitější je ale zjištění, že v době, kdy se jinde, zejména v USA a Evropě, intenzivně diskutuje o rozšíření práv homosexuálů směrem například k právu uzavírat manželství nebo osvojovat děti, se Afrika vydává úplně opačným směrem. A nikdo ze západních liberálů úplně přesně neví, jak takovému vývoji směrem k dřívějším koloniálním zákonům zabránit.
