Skotská premiérka Sturgeonová nehodlá připustit rozhodování ve stylu „o nás bez nás“. Po rozhodnutí soudu, že brexit nelze spustit bez souhlasu parlamentu, Londýnu vzkazuje, že její regionální kabinet má k tématu také co říct.
Větší komplikace si britská premiérka Mayová asi jen těžko mohla představit. Po tom, co vrchní soud zlomovým verdiktem rozhodl, že aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy – faktický start britského odcházení z EU – nemůže vláda spustit sama, přichází další překážka. Skotové se do případu hodlají vložit právní cestou s cílem vyvolat následně hlasování i ve svém parlamentu.
„Aktivace článku 50 přímo ovlivní zájmy Skotska a zbaví Skotsko jeho práv a svobod.“
Jaká je představa Skotska?
Premiérka Sturgeonová zdůrazňuje, že jejím cílem není veto rozhodnutí o brexitu. Očekává se, že přijde s vlastním plánem, který by Skotsku mohl zachovat přístup na jednotný evropský trh, i v případě, že by jako součást Spojeného království z Unie odešlo.
Z Londýna naopak zní kritika, že Skotové blokují rozhodnutí demokratické většiny.
Co bude dál?
Soudní zlom v dramatu s názvem Brexit přišel 3. listopadu. Právě tehdy vrchní soud nařídil vládě, že musí brát parlament v potaz. Dal jí ale také prostor pro obranu:
- Nejvyšší soud si pro odvolací jednání vyčlenil termín od 5. do 8. prosince
- Premiérka Mayová stále počítá s aktivací článku 50 do konce března 2017
- Samotný brexit bude od chvíle zahájení více než dvouletým procesem
O dalším vývoji se premiérka Mayová radila minulý týden se špičkami Evropské unie a předními evropskými politiky. Bez zásadních zvratů. Stanovisko zbytku osmadvacítky zůstává prosté: vyřešit brexit co nejrychleji a neprotahovat zbytečně nejistotu. Politickou i na světových trzích.
