Židovské osady jako poslední bitva Obamy a Netanjahua. Co o nich potřebujete vědět?
24. 12. 2016 • 20:42
Jeruzalém protestuje proti přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po něm požaduje, aby přestal osidlovat okupovaná palestinská území. Premiér Benjamin Netanjahu rozhodnutí označil za ostudné a Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit už pohrozil odvetou. Největší problém má se Spojenými státy, které dosud Izrael na půdě Rady podporovaly, teď se ale hlasování a zdržely a návratu tak umožnily projít. Co o rezoluci a osadách potřebujete vědět?
- Rezoluce naléhá na Izrael, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva"Jedná se o první rezoluci Rady bezpečnosti OSN od roku 1980, která odsoudila Izrael za jeho politiku kolonizace. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 465 z 1. března 1980 odsuzovala Izrael za to, že brání v cestování starostovi Hebronu na Západním břehu Jordánu.
- Podobnou rezoluci, jaká byla přijata v pátek, přitom USA vetovaly 18. února 2011, kdy ostatních 14 členů rady hlasovalo pro návrh. Spojené státy se v pátek hlasování zdržely.
- Židovské osady, jeden z hlavních palestinsko-izraelských problémů, začal Izrael budovat ihned po šestidenní válce v červnu 1967. První osadou byl v roce 1967 Kfar Ecion u Hebronu na Západním břehu Jordánu.
- Osady byly budovány i po dohodách z Oslo v roce 1995, které rozdělily Západní břeh Jordánu na izraelské a palestinské zóny.
- Nyní žije na Západním břehu Jordánu podle odhadů na 430.000 židovských osadníků vedle asi 2,6 milionu Palestinců. Před 20 lety zde žilo podle různých odhadů asi 140.000 osadníků a před deseti lety na 270.000. Ve východním Jeruzalémě, palestinské části města, žije na 200.000 židovských osadníků vedle asi 300.000 Palestinců. Asi 30.000 židovských osadníků žije také na Golanských výšinách u hranic se Sýrií.
- Izrael evakuoval po svém stažení z oblastí všechny své osadníky v roce 1982 ze Sinajského poloostrova a v roce 2005 z Pásma Gazy.
- Největší osady na Západním břehu Jordánu mají již status města. Největší je osada Modiin Elit (někdy nazývaná též Kirjat Sefer) západně od Ramalláhu, ve které žije na 64.000 lidí, téměř 50.000 osadníků přebývá v kolonii Bejtar Elit u Betléma, na 37.000 lidí žije v osadě Maale Adumim východně od Jeruzaléma a téměř 20.000 v Arielu blízko Nábulusu na severu Západního břehu Jordánu.
- Podle většiny států světa jsou židovské osady na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě nelegální. Izrael rozděluje osady na schválené a tzv. divoké, které vláda neschválila.
- Většina osadníků si přeje anexi ze strany Izraele a považuje Judeu a Samaří (hebrejský výraz pro Západní břeh Jordánu) za část biblické židovské půdy.
- Palestinci považují osady na hlavní překážku míru a válečný zločin. Chtějí, aby se Izrael stáhl ze všech oblastí okupovaných od války v roce 1967 a aby zrušil všechny osady, nevylučují přitom možnost výměny území.
- Izrael vylučuje návrat na hranice před rokem 1967, je ale připraven se stáhnout z jistých částí Západního břehu Jordánu. Zároveň ale nevylučuje anexi největších bloků osad. Premiér Benjamin Netanjahu například v květnu 2011 řekl, že Izrael se bude muset vzdát části "prastarého židovského území" a že počítá s tím, že část židovských osadníků po vzniku státu Palestina zůstane mimo území Izraele.
- Podle odborníků jsou tři možnosti řešení problému židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: osadníci budou žít pod palestinskou správou, osady budou zrušeny, nebo budou začleněny jako oddělené enklávy pod izraelskou svrchovanost.
