Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Airbagy nejsou jedinou ochranou v autech. Na naší bezpečnost mají vliv i jiné věci

Airbagy nejsou jedinou ochranou v autech. Na naší bezpečnost mají vliv i jiné věci

Naši bezpečnost v autě nezajišťuje jen množství airbagů. V praxi ji ovlivňují i jiné faktory, které mohou být důležitější. Jedním z nich je například navržení karoserie. O bezpečnosti v autě a karoseriích připravila článek redakce AUTO.cz.

Pasivní bezpečnost vozidla má za úkol chránit jeho posádku v případě, že dojde k nejhoršímu. Naopak aktivní bezpečností rozumíme soubor technických řešení, která mají pomoci nehodám předcházet. Mezi prvky pasivní bezpečnosti tak řadíme bezpečnostní pásy, airbag, nárazníky a také strukturu karoserie vozidla. Právě posledně jmenovaný prvek prošel za desetiletí obrovským vývojem. V praxi jde při posuzování pasivní bezpečnosti vozidla o to nejdůležitější. Ano, airbagy či bezpečnostní pásy výrazně snižují riziko zranění pasažérů při nehodě. Jenže pokud by se nacházely v autě s nevhodně navrženou karoserií, nebyly by posádce vozidla takřka nic platné.


Ani tvrdá ani měkká

Jenže, co znamená nevhodně navržená karoserie z hlediska pasivní bezpečnosti? Pokud by byla jeho přední část příliš tvrdá, docházelo by už při malém nárazu vozidla ke zpoždění, které by překračovalo biomechanické hodnoty zatížení člověka. Pokud ale bude karoserie naopak příliš měkká, budou hodnoty zpoždění sice nízké, jenže na úkor zachování prostoru pro přežití posádky. Prostě by se taková karoserie zbortila jak domeček z karet. Posádka by sice nezahynula na následky velkého přetížení (zpoždění, záporného zrychlení), ale z důvodu zmenšení kabiny nad přípustnou mez.

Airbag a Volvo již dvacet let spolu

První karoserie, u nichž návrháři řešili také hledisko bezpečnosti, se objevily na přelomu 60. a 70. let. Od té doby je jejich princip pořád stejný. A sice měkčí přední a zadní část, které obklopují tuhou střední část. Žádné přelomové řešení se na tomto poli od té doby neobjevilo. Automobilky tak při zvyšování pasivní bezpečnosti svých aut jdou cestou evoluce původní myšlenky návrhu bezpečné karoserie.

Článek si můžete přečíst na AUTO.cz

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1