Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Robotická auta vytvoří do roku 2050 novou ekonomiku s hodnotou 7 bilionů dolarů

Robotická auta vytvoří do roku 2050 novou ekonomiku s hodnotou 7 bilionů dolarů

Světoví výrobci automobilů, stejně jako technologičtí giganti, se předhánějí ve snaze vyvinout první skutečně autonomní vozidlo, které by ke svému chodu nevyžadovalo žádné pokyny ze strany řidiče. Ačkoliv ještě plně robotické auto na trhu není, už nyní přináší tento závod první viditelné výsledky. Například americká Tesla dodává do svých elektromobilů chytré autopiloty, které vozidlo za určitých podmínek dokáží řídit. Spolu s překotným rozvojem se celé odvětví stává ekonomicky velmi zajímavé a slibuje velký růst.

Tesla není jediná, i když je stále asi nejviditelnější firmou na poli autonomních aut. Alternativní taxislužba Uber v ulicích několika měst zase testuje flotilu autonomních aut, která však v reálném provozu stále naráží na nemalé problémy. Potíže softwaru činí například pás zeleně podél silnic nebo příliš nepředvídatelní lidští řidiči. Přesto se předpokládá, že robotická auta v následujícím desetiletí zcela promění způsob, jakým se lidé dopravují.

Podle studie agentury Strategy Analytics dokonce ryze "pasažérský" způsob cestování vytvoří do roku 2050 odvětví o objemu sedm bilionu dolarů (163 bilionů korun). Například jen zefektivnění dojíždění ušetří uživatelům automatických aut každoročně až 250 milionů hodin, což do světových ekonomik napumpuje do roku 2035 až 800 miliard dolarů, v přepočtu tedy zhruba 18 bilionů korun. Tehdy se podle studie začne nová technologie šířit globálně.

Masivní úspora času plyne zejména z předpokladu, že vzájemně propojené autonomní automobily ve spojení s chytrou městskou infrastrukturou zamezí tvorbě dopravních zácp a tím zvýší plynulost provozu.

Vetší polovinu z nově vzniklého ekonomického sektoru s bilionovou hodnotou utvoří trh se soukromým sdílením automobilů. Dá se totiž předpokládat, že soukromé vlastnictví automobilu se v budoucnu stane zejména ve velkým městech nepraktickou minulostí. Oproti sdílenému vlastnictví je totiž ekonomicky mimořádně neefektivní.

Menší část, podle odhadů Strategy Analytics zhruba 3 bilionů dolarů, vygeneruje firemní vlastnictví autonomních vozidel, které se začnou uplatňovat například v přepravě nákladů. Zbylou část o výši 200 milionů dolarů, budou mít na svědomí další nové aplikace a služby. Zhruba stejnou část ušetří mezi lety 2035 a 2045 veřejné rozpočty díky zvýšené bezpečnosti silničního provozu. Nejčastějším viníkem dopravních nehod je totiž právě člověk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1