Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi pozitivně hodnotí české banky. Důvěřují jim více než v minulosti

Češi pozitivně hodnotí české banky. Důvěřují jim více než v minulosti

Češi důvěřují bankovnímu sektoru více než v minulosti. Na 84 procent lidí si pochvaluje především zabezpečení dat. O změně banky moc neuvažují. Chtěli by zrušit poplatky. Vyplývá to z výzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA) mezi tisícovkou respondentů.

Banky v důvěře se 7,2 body z deseti stanuly na prvním místě před veřejnými zdravotnickými zařízeními, leteckými společnosti i společnostmi zajišťujícími dodávku energií, státními úřady či pojišťovnami. „Důvěra Čechů v banky má v posledních letech vzrůstající tendenci,“ uvedl hlavní poradce asociace Vladimír Staňura.

 

Největší potenciální nebezpečí úniku dat podle dotázaných hrozí u internetových obchodníků s nezabezpečenými stránkami a u nebankovních poskytovatelů půjček. Navzdory nové legislativě otevírající poskytování některých bankovních služeb dalším nebankovním subjektům si jen každý desátý Čech myslí, že větší sdílení důvěrných informací povede k lepším a rychlejším službám, upozornil Staňura.

Čím dál pozitivněji Češi na bankovním trhu hodnotí nejen stav českých bank, ale také konkurenční prostředí. „Narůstající konkurenci mezi bankami Češi považují za dobrou věc, která může přispívat k jejich spokojenosti,“ uvedla ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová.

 Spokojenost s bankami ovlivňuje podle výzkumu především poskytovaná kvalita služeb, důvěryhodnost, plnění slibů, profesionalita bankéřů a vstřícnost personálu. O změně banky uvažovala zhruba třetina klientů, nicméně z nich jen dvě procenta skutečně hlavní banku změnilo a 35 procent začalo využívat služeb i další banky, dodala Hamanová.

Mezi věci, které by klienti chtěli změnit, se jako každý rok zařadily především poplatky za jednotlivé služby, které by se podle nich měly zcela zrušit. Dále by ocenili zvýšení úroků u vkladů na účet a u spořicích účtů, stejně jako by si přáli více bankomatů či poboček své banky, což se ukázalo jako problém zejména u klientů menších bankovních společností.

Poměrně velká část respondentů uvedla, že má hypotéku. Nejvíce si ji berou lidé ve středním věku, a to nejčastěji se sjednanou dobou na 20 let a částkou do dvou milionů korun. Drtivá většina hypoték míří na nákup vlastního bydlení.

Zdrojem vlastních peněz při nákupu nemovitosti bývají vlastní úspory z běžných a spořicích účtů (70 procent), velmi oblíbené především u starších lidí je ale i využití stavebního spoření (34 procent). Často jde také o kombinaci více zdrojů financování. Průzkum potvrdil předpoklad, že si ve velké většině Češi berou hypotéku, aby si zajistili vlastní bydlení, a ne aby spekulovali na současný trend růstu cen nemovitostí.

Pětina respondentů má také spotřebitelský úvěr, ten ale mnohdy nemusí mít u bankovní společnosti. Úvěr bývá nejčastěji využíván ke koupi automobilu (33 procent). „Nelze přehlédnout, že si 26 procent, především starších klientů, bralo úvěr v hotovosti. Banky ale mají pro posuzování poskytování spotřebitelských úvěrů nastavená přísná pravidla a klienty si důkladně prověřují,“ uzavřel Staňura.