Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká firma staví v Německu domy pro uprchlíky. Zakázek máme dost, hlásí

Česká firma staví v Německu domy pro uprchlíky. Zakázek máme dost, hlásí

Vizovického výrobce modulárních systémů KOMA Modular se nedotkl útlum zakázek, které čeští výrobci obytných kontejnerů před dvěma lety hojně získávali v souvislosti s migrační krizí v Evropě. KOMA nadále v Německu staví domy pro uprchlíky, získala však také další zakázky, například ve Francii. ČTK to řekl marketingový ředitel firmy Martin Hart.

„V době zvýšené poptávky na modulární řešení ubytoven pro uprchlíky jsme si vyčlenili pro toto zvýšení asi třetinu kapacit a zvýšení jsme řešili i zavedením třetí směny. Díky tomuto opatření se nás tolik nedotklo náhlé ukončení tohoto boomu v polovině minulého roku. Víceméně jsme zrušili třetí směnu, která ale byla problematická z hlediska řízení výroby, plánování a získávání zaměstnanců,“ uvedl Hart.

Firmě se podle něj daří stejně jako před tímto zvýšením výroby. „Získali jsme zajímavé zakázky do Francie díky spolupráci s francouzským developerem, kde budujeme bytové domy. Francouzský trh je složitý na získávání certifikátů pro výstavbu trvalých modulárních objektů. Nyní sklízíme plody z dlouhodobé přípravy vstupu na tento složitý trh,“ řekl Hart.

KOMA také nadále dodává bytové domy pro uprchlíky do Německa, i když už ne v tak velkém počtu. „Nejsou ovšem budovány na bázi dočasných kontejnerových staveb pro ekonomické migranty, ale jsou budovány pro celé rodiny s dětmi, které uprchly z důvodu válečného konfliktu, a které mají sloužit jako bytové domy i po odeznění uprchlické humanitární krize,“ uvedl Hart.

Firma byla letos také úspěšná v tendru pro Evropský azylový podpůrný úřad (EASO) na dodávky takzvaných hot pointů, modulů, které budou rozmisťovány na pobřeží států Evropské unie. „Tento tendr je vyhlášen na tři roky. Vedle naší firmy byly úspěšné další čtyři firmy z Řecka,“ uvedl ředitel.

Na tuzemský a slovenský trh firma dodává modulární objekty, které řeší nedostatek kapacit ve školství nebo objekty k podnikání, prodejny, kanceláře, sídla firem. „Ale i jako zázemí pro sportovce a objevují se i požadavky na vybudování domovů pro seniory,“ řekl Hart.

KOMA vyrobila také český pavilon pro světovou výstavu Expo 2015 v Miláně. Loni firma utržila asi 870 milionů korun, v předchozím roce to bylo 912 milionů korun. Asi 85 procent produkce firmy jde na export. Ve firmě nyní pracuje 240 lidí, díky novým zakázkám by jich mělo přibýt.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1