Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České ekonomice se daří. Tržby obchodníků loni stouply o 5,6 procenta, rostly každý měsíc

České ekonomice se daří. Tržby obchodníků loni stouply o 5,6 procenta, rostly každý měsíc

Tržby v českém maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 5,6 procenta, rostly stejně jako v roce 2016 ve všech měsících roku. V prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zvolnily meziroční růst na 4,7 procenta po listopadových 7,8 procenta. 

Nejvýrazněji, o víc než pětinu, loni stouply tržby za zboží prodávané přes internet a prostřednictvím zásilkové služby. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.

„České ekonomice se daří a spotřebitelé v ní mají důvěru. To by mělo přetrvat i v letošním roce a spotřeba domácností zůstane hlavním tahounem růstu ekonomiky,“ komentovala čísla ekonomka Komerční banky Monika Junicke. Růst útrat domácností je přirozenou reakcí na zvyšování mezd, který by měl vzhledem k situaci na trhu práce pokračovat i letos, podotkl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Tržby očištěné o kalendářní vlivy se v loňském roce reálně meziročně zvýšily o 6,1 procenta, když loni bylo ve srovnání s rokem 2016 o dva pracovní dny méně. Neočištěné tržby za prodej potravin loni stouply o dvě procenta, za nepotravinářské zboží o 8,4 procenta. Útraty za pohonné hmoty vzrostly o pět procent.

Tržby za zboží prodávané přes internet a prostřednictvím zásilkové služby loni stouply o 21,4 procenta. V prodejnách s nepotravinářským zbožím se tržby meziročně zvýšily za oděvy a obuv o desetinu, za počítačové a komunikační zařízení o 9,6 procenta a za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 8,2 procenta. Za výrobky pro domácnost útraty vzrostly o 5,7 procenta a za farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží o 3,1 procenta.

V motoristickém segmentu tržby loni meziročně stouply o 2,3 procenta. Za opravy motorových vozidel vzrostly o šest procent, za prodej motorových vozidel a náhradních dílů o 1,4 procenta.

V prosinci se tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně zvýšily o 7,1 procenta, pracovních dnů bylo o dva méně než o rok dřív. Proti listopadu očištěné tržby klesly 0,8 procenta. Tržby bez očištění za nepotravinářské zboží vzrostly v prosinci meziročně o 7,1 procenta, za pohonné hmoty o 3,3 procenta a za potraviny o 1,1 procenta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1