Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České houfnice a raketomety se ocitly navzdory zákazu v Ázerbájdžánu. Případ šetří tajné služby

České houfnice a raketomety se ocitly navzdory zákazu v Ázerbájdžánu. Případ šetří tajné služby

České zbraně se objevily na propagačním videu ázerbájdžánské armády. Šlo o samohybné houfnice Dana-M1, které vyrábí holding Czechoslovak Group, a raketomety RM-70. Píšou to dnešní Hospodářské noviny. Česko vůči Ázerbájdžánu oficiálně dodržuje zbrojní embargo. České úřady i tajné služby se podle zjištění HN nyní zabývají videem a způsobem, jak se zbraně na Kavkaz dostaly. Podle mluvčího Czechoslovak Group Andreje Čírtka firma při prodeji techniky postupuje v souladu se všemi zákony a mezinárodními pravidly.

Podle ázerbájdžánské agentury Trend se české houfnice Dana objevily na rozsáhlém vojenském cvičení, které se za účasti 15 000 vojáků konaly v Ázerbájdžánu 18. až 22. září. Informaci agentuře potvrdilo místní ministerstvo obrany. „Ázerbájdžán získal nové dělostřelecké zařízení z Česka. Samohybná děla české výroby Dana byla dodána do Ázerbájdžánu a zapojila se do rozsáhlých manévrů za účasti nejrůznějších druhů vojsk,“ napsala agentura Trend.

K vývozu vojenské techniky ze země je potřeba souhlas ministerstev vnitra, zahraničních věcí a obrany. Následně obchod povoluje ministerstvo průmyslu a obchodu, připomínají HN. „Ministerstvo obrany se v posledních letech nevyjadřovalo k žádnému vývozu armádního materiálu do Ázerbájdžánu. Nevíme tedy, jak se tam zmiňovaná technika mohla dostat,“ řekl listu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ani ministerstvo zahraničí v minulých letech nevydalo žádné povolení na vývoz vojenského materiálu do Ázerbájdžánu. „Česko v letech 2016 a 2017 navíc některé licence na export modernizovaných houfnic Dana-M1 a raketometů RM-70 zamítlo a současně notifikovalo zamítnutí partnerským zemím EU,“ sdělila HN mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová. Ministerstvo průmyslu zjišťuje podrobnosti, kam byly houfnice a raketomety v posledních letech vyvezeny.

Mezi Ázerbájdžánem a Arménií panuje napětí od války o Náhorní Karabach z počátku 90. let, během které zahynulo zhruba 30 000 lidí. V oblasti se naposledy tvrdě bojovalo loni v dubnu, během čtyřdenních bojů zahynuly zhruba dvě stovky vojáků z obou stran. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i Evropská unie vydaly svým členům doporučení nedodávat zbraně ani Ázerbájdžánu, ani Arménii. Většina států EU toto nezávazné zbrojní embargo dodržuje, hlásí se k němu i Česko. Vloni Ázerbájdžán v Česku nakoupil nesmrtící zbraňový materiál v hodnotě přes milion eur, o rok dříve to byl trojnásobek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1