Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České stopy v daňových rájích: Tuzemských firem tam podniká 173, hlavně na Marshallových ostrovech

České stopy v daňových rájích: Tuzemských firem tam podniká 173, hlavně na Marshallových ostrovech

V devíti zemích upraveného seznamu států, které podle EU vytváří 'neférově-příznivé' podmínky pro podnikání, podniká 173 českých firem. Nejčastěji na Marshallových ostrovech, kde má sídlo 152 společností. Základní kapitál českých firem z černé listiny EU se blíží 663 milionům korun, vyplývá z databází poradenské společnosti Bisnode.

Na černý seznam bylo v minulém roce zařazeno 17 států mimo území EU, které dostatečně nespolupracují v daňových záležitostech. Tento týden však úředníci EU na základě příslibu lepší spolupráce v daňové oblasti osm z nich, Barbados, Grenadu, Jižní Koreu, Macau, Mongolsko, Panamu, Tunisko a Spojené arabské emiráty, přesunuli na takzvanou šedou listinu.

Na černé listině daňových rájů zůstalo jen devět zemí, Americká Samoa, Bahrajn, Guam, Marshallovy ostrovy, Namibie, Palau, Svatá Lucie, Samoa a Trinidad a Tobago.

Koncem loňského roku EU zveřejnila seznamy daňových rájů, černý a šedý. V zemích z obou seznamů podniká přes 10.500 českých firem. Vlastníci těchto firem v základním jmění upsali přes 61 miliard korun. Šedý seznam aktuálně obsahuje 55 jurisdikcí, které v daňové oblasti zatím neplní požadavky EU, ale slíbily učinit patřičné změny.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

„Naši podnikatelé z doposud dostupných dat na černé a šedé listiny daňových rájů nereagovali. Pravdou ale je, že většina českých a slovenských firem stejně využívá evropských daňových rájů, které unie i přes kritiku do svého seznamu nezařadila," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Země zařazené na černou listinu by mohly ztratit přístup k penězům z EU, například k unijním fondům či penězům z Evropské investiční banky. Závěry Evropské komise také zmiňují možnost opatření v daňové oblasti, například různé srážkové daně či neuznávání určitých typů nákladů. Taková opatření jsou ale na rozhodnutí členských zemí bloku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1