Články odjinud

Cesta do pekla je dlážděná populismem. A může nás zavést do další dluhové krize, varuje expert

Cesta do pekla je dlážděná populismem. A může nás zavést do další dluhové krize, varuje expert

Čas zúčtování se blíží. Rozpočty řady evropských zemí budou příští rok skrývat nejeden populistický slib, který se střetne s realitou. Především některé země jižního křídla unie do svých plánů štědře zahrnuly lákadla na voliče navzdory tomu, že jsou již nyní masivně zadlužené. „Doba nízkých úrokových sazeb přitom postupně končí a jakmile začnou růst úrokové sazby na řeckých a italských dluhopisech, hrozí další kolo dluhové krize,“ varuje pro INFO.CZ hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Právě italský rozpočet bude v příštích týdnech v centru pozornosti. Dvě populistické strany Liga a Hnutí pěti hvězd, které na konci května zformovaly vládu, totiž plánují dostát svým velkorysým předvolebním slibům. Mezi ně patří například základní nepodmíněný příjem pro chudé, daňové úlevy pro firmy i jednotlivce či dřívější odchod do důchodu. Jinými slovy, italská vláda plánuje rozhazovat peníze.

Problém je, že Itálie je už nyní až po uši v dluzích. Její vládní zadlužení dosahuje téměř 130 procent hrubého domácího produktu a snížit se ho nedaří už od konce finanční krize. Oba předsedové vládních stran a vicepremiéři Luigi Di Maio a Matteo Salvini nicméně dali jasně najevo, že pro ně je prioritou spokojenost Italů – i kdyby to mělo být za cenu porušení evropských fiskálních pravidel, tvrdí agentura Bloomberg. Ovšem s tím, jak rostou úrokové sazby a cena peněz na trhu zdražuje, Itálii podle všeho čekají problémy. Všímají si toho trhy i investoři.

„Lidé na jihu Evropy začínají mít pocit, že se předchozím generacím dařilo lépe než jim samotným,“ vysvětluje pro INFO.CZ hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „To do společnosti vnáší velkou míru frustrace, které pak využívají populističtí politici. V Itálii tak můžeme pozorovat, že se k moci dostali lidé, kteří slibují růst vládních výdajů i přes kritickou míru zadlužení země.“ Podle Křečka je tak pouze otázkou času, než trhům s podobnými politiky dojde trpělivost a přestanou mít o rizikové státní dluhopisy při současných úrokových sazbách zájem.

Ostatně, to je do jisté míry patrné již nyní. Výnosy italských vládních dluhopisů s desetiletou splatností jsou nyní o 50 procent vyšší, než byly před rokem. Zatímco dnes se jejich výnosnost pohybuje na úrovni tří procent, před dvanácti měsíci byla  dvouprocentní. Vyšší výnosy dluhopisů přitom znamenají větší náklady na obsluhu státního dluhu, které někdy někdo bude muset zaplatit.

Itálie zdaleka není jedinou evropskou zemí, jejíž veřejné finance vyvolávají obavy. Nervózní pohledy evropských politiků míří například na Řecko, jehož dluh dosahuje téměř 180 procent HDP. Apeninský poloostrov přitom čekají příští rok parlamentní a komunální volby a je možné očekávat přehlídku slibů ekonomické hojnosti jako v případě Itálie. A to přesto, že Řecko má kvůli dohodám s investory značně omezenější manévrovací prostor.

Řecko na konci srpna opustilo poslední ze tří etap finančního záchranného programu, který byl zaveden po vypuknutí dluhové krize v roce 2007, a podle premiéra Tsiprase zemi čekají lepší časy. Řekové si však musejí zvykat na utažené opasky, země by v rámci dohod měla po příštích 40 let vykazovat rozpočtové přebytky. S vidinou rozpočtových škrtů se však volby vyhrávají obtížně.

I zdánlivě vzorná Česká republika má své problémy. Tuzemská ekonomika je ve vynikající kondici se solidním ekonomickým růstem, prakticky neexistující nezaměstnaností a nízkou mírou veřejného dluhu. „Ovšem navzdory tomu nejen že se nám nedaří za příznivých okolností výrazněji snižovat státní dluh, nedaří se nám ani dosahovat alespoň vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu,“ varuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Podle NKÚ šlo navíc loni na investiční projekty méně peněz, než tomu bylo v době ekonomické recese. Zatímco v roce 2009 na investice směřovalo 11,4 procenta rozpočtových výdajů, loni to bylo jen 6,4 procenta. „V ekonomické konjunktuře ale nebudeme věčně a promarnit takovou příležitost k uskutečnění strategických investic a reforem může mít pro budoucnost České republiky bolestivé dopady,“ míní prezident NKÚ Miloslav Kala.

Tempo českého ekonomického růstu přitom již nyní chladne. Ve druhém letošním kvartále se česká ekonomika zvýšila jen o 2,4 procenta po předchozí expanzi o 4,2 a 5,5 procenta. „Situace ve světě se proměňuje a doba nízkých úrokových sazeb bude postupně končit,“ varuje ekonom Křeček. „Jakmile však začnou růst úrokové sazby na řeckých a italských dluhopisech, hrozí, že v Evropě propukne další kolo dluhové krize,“ uzavírá.

 

Články odjinud