Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČEZ definitivně ukončil bulharskou štaci, podepsal smlouvu o prodeji aktiv. Ministryně rezignovala

ČEZ definitivně ukončil bulharskou štaci, podepsal smlouvu o prodeji aktiv. Ministryně rezignovala

Energetická skupina ČEZ dnes podepsala smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv se společností Inercom. Transakce podléhá ještě schválení bulharského antimonopolního úřadu, informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cena transakce nebyla zveřejněna. ČEZ ale již dříve uvedl, že nabídka Inercomu je výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním.

Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč). Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky.

V souvislosti s prodejem dnes rezignovala bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová. Učinila tak po zprávách médií, že je napojena na vlastníky malé a málo známé firmy Inercom.

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností zahrnuje sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group.

ČEZ ve čtvrtek uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč). Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun.

ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.

Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1