Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČR a Slovensko mají výjimku na tuzemák. Chtějí dokázat, že aroma neškodí

ČR a Slovensko mají výjimku na tuzemák. Chtějí dokázat, že aroma neškodí

Česká Republika a Slovensko dostali vyjímku pro výrobu tuzemáku s aromatem na dalších pět let. Unie výrobců a dovozců lihovin se během té doby bude snažit přesvědčit Evropskou komisi, že aroma zdraví neškodí. Výjimka není platná pro výrobce cukrovinek, podle Potravinářské komory ČR si se zaváděním nových chutí výrobci poradili. Podle jednoho z předních výrobců cukrovinek, společnosti Nestlé Česko, se změna aromatu projeví v pěti firemních výrobcích, které začne vyrábět po 22. dubnu.

Česko a Slovensko dostaly od Evropské komise výjimku a budou tak moci při výrobě alkoholického nápoje „tuzemák“ dalších pět let používat tradiční rumový éter. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin esence obsahuje rakovinotvorné látky. Rumový éter obsahuje sloučeninu furan, která by mohla být podle komise nebezpečná pro zdraví.

 

„Je potřeba říct, že nebezpečné látky jako furan jsou běžné v množství, jaké naleznete ve dvou panácích tuzemáku, například v instantní kávě, v zelenině, v ovoci. Najdete to zvláště v potravinách, které jsou konzervovány,“ uvedl výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart. 

Podobně argumentuje ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Miroslav Koberna. „Je to produkt, který se 150 let vyrábí, nikdy s ním žádné problémy nebyly, nikdy nikomu zdraví nepoškodil a pokud vím, tak objem, který by mohl mít zdravotní důsledky, je asi v osmi litrech (rumu). Pokud tedy někdo bude dlouhodobě konzumovat čtyři až osm litrů rumu denně, tak mu určitě ten rumový éter zdraví poškodí,“ uvedl.

Výjimka EK neplatí pro cukrovinky. „Zásadní problém to nebude. Výrobci, kteří toto rozhodnutí očekávali, si s tím nějakým způsobem poradili,“ řekl Koberna. Rozdíl v chuti nebude natolik významný, aby ho spotřebitelé vyhodnotili jako negativní.

Mluvčí Nestlé Česko Andrea Brožová ČTK řekla, že firma začala s hledáním nového aromatu už loni v září. „V současné době máme náhradní aromata, se kterými začneme výrobu 22. dubna. Jde čistě o výměnu jednoho aromatu za druhé, nikoliv o změnu receptury. Byly provedeny senzorické testy a udělali jsme vše proto, aby zákazník nic nepoznal. Změna aromatu se dotkla pěti našich výrobků - jde o Rumové pralinky, Milenu, Coco, Margot a Sójové řezy,“ dodala. Cena cukrovinek by se podle ní měnit neměla. "Nicméně náklady pro výrobce tato změna nese. Patří mezi ně práce přibližně 20členného týmu po dobu šesti měsíců. Tento proces stále ještě není ukončen," dodala.

„Naši zástupci při vyjednávání s Evropskou komisí o dalším možném používání rumového aroma v lihovinách argumentovali doložením tradice výroby v těchto nápojích. Proti výjimce dnes byla Francie a Dánsko, Rakousko se zdrželo hlasování, ostatní členské státy a komise ji odsouhlasily,“ uvedl český ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).

Rumové aroma využívané pro výrobu tresti, dává rumu podle úřadu nezaměnitelnou a běžnými aromaty nenahraditelnou rtuť. „Výroba rumové tresti má v ČR mimořádnou tradici, která spadá do 19. století,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. Loni se v ČR podle něj vyrobilo 17 milionů litrů tohoto rumu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1