Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Doba bitcoinu. Nejznámější digitální měna dál trhá rekordy, poprvé překonala hranici 8000 dolarů

Doba bitcoinu. Nejznámější digitální měna dál trhá rekordy, poprvé překonala hranici 8000 dolarů

Digitální měna bitcoin pokračuje v růstu na nové rekordy a poprvé překonala 8000 dolarů. Dostala se dnes až na 8195 dolarů (177.970 Kč) a podle agentury Bloomberg se nezdá, že by měl růst polevit. Nejznámější kryptoměna tak vzdoruje obavám, že po masivním růstu se vytvořila cenová bublina, která co nevidět splaskne. Od začátku roku cena bitcoinu stoupla o více než 700 procent a hodnota bitcoinů v oběhu je vyšší než 130 miliard USD (2,8 bilionu Kč).

Za posledních osm dnů cena bitcoinu vzrostla skoro o 50 procent, uvedla agentura Reuters.

Přestože podle mnoha skeptiků už je bitcoin ve fázi cenové bubliny, pro část obchodníků na Wall Street představuje až příliš velký majetek na to, aby ho ignorovali. Společnost CME Group, která provozuje největší termínovou burzu na světě, chce od prosince nabízet termínové kontrakty na bitcoin. Manažeři bank Goldman Sachs Group a Citigroup zase oznámili, že zkoumají kryptoměny a technologii blockchain, která je jejich základem.

Ředitel americké banky JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon naopak již dříve označil bitcoin za podvod. Řekl, že by vyhodil každého zaměstnance, který s bitcoiny spekuluje.

Bitcoin v poslední době vykazoval nestabilitu kvůli nárůstu počtu lidí, kteří začali přesouvat zájem k alternativním virtuálním měnám, zejména k měně bitcoin cash, která se na začátku srpna oddělila od původního bitcoinu. Měna bitcoin cash dnes podle Coinmarketcap.com posílila o dvě procenta na téměř 1195 dolarů, pohybuje se však pod svým rekordem 1388 USD z 12. listopadu.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1