Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Estonsko je v šoku. V jeho bankách se vypraly miliardy dolarů z Ruska

Estonsko je v šoku. V jeho bankách se vypraly miliardy dolarů z Ruska

Více než 13 miliard dolarů (asi 287 miliard Kč) se vypralo v letech 2012 až 2016 v estonských bankách, z nichž nejméně 7,3 miliard eur (asi 188 miliard Kč) prošlo účty nerezidentů, tedy klientů neusazených v zemi. Oznámila to dnes místní policie. Malá pobaltská země, která je členem Evropské unie, je podle agentury Reuters otřesena odhaleními, že sloužila jako pračka peněz z Ruska, Moldavska a Ázerbájdžánu.

Jednotka finančního zpravodajství estonské policie (FIU) uvedla, že kromě více než šesti miliard dolarů propraných estonskými bankami v systémech odhalených domácími finančními agenturami, prošlo estonskými bankami dalších 7,3 miliardy eur prostřednictvím prodeje ruských akcií a dluhopisů.

V zmíněném roce 2012 výkon celé estonské ekonomiky činil jen 17,9 miliardy eur (asi 461 miliard Kč), poznamenal Reuters pro srovnání.

„Proud špinavých peněz, procházející Estonskem od roku 2011, byl větší, než se předpokládalo,“ napsal server Delfi.ee. Podle expertů šlo o důsledek, že Rusko zavedlo omezení na volný pohyb kapitálu, a proto si ruští podnikatelé našli alternativní cesty pro převedení peněz do Evropy.

Konkrétně na konta v estonských bankách, patřící nerezidentům, převáděli ruské akcie a dluhopisy, které na místě prodali v rámci estonského finančního systému. Od roku 2012 se tak v Estonsku prodaly ruské akcie za více než 7,3 miliardy eur. Zisk dále převáděli do desítek různých jurisdikcí a na tisíce firem za zboží a služby, jejichž další osud - pokud skutečně byly zakoupeny - je nejasný. Toto schéma mělo podle odborníků několik variant, včetně využití ázerbájdžánských a moldavských bank coby „praček“.

Estonská policie varovala, že v letošním roce lze očekávat další pokusy o praní peněz vzhledem k uzavření dalších ruských bank.

„Pobaltské země se už dávno považují za místo, kde se aktivně perou peníze z Ruska,“ poznamenal ruský list Kommersant. Dodal, že Estonsko a Lotyšsko se v posledních letech snaží bojovat s touto pověstí: posuzují možnost konfiskace podobných aktiv a zakazují činnost pochybných firem, používaných pro praní peněz. Od začátku roku byly dvě estonské banky uzavřeny kvůli účasti na praní peněz a dánský regulátor zkritizoval estonskou pobočku Danske Bank, která se také mohla na praní peněz podílet, zatím však důkazy nestačí k otevření případu.

„Náš základní problém s takovými transakcemi z Východu a celkově s velkými mezinárodními operacemi spočívá v tom, že v praxi nelze zjistit, s jakými trestnými činy jsou spjata aktiva pochybného původu. Je jasné, že tyto transakce jsou neprůzračné a následně podezřelé,“ uvedl velitel FIU Madis Reimand.

Banka by mohla čelit dalším právním krokům v Dánsku.

Lotyšské úřady ve čtvrtek varovaly, že se dá čekat zvýšený tok pochybných a nelegálně získaných peněz do ostatních států EU vzhledem k tomu, že se úřady v Pobaltí zaměří na účty nerezidentů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1