Evropa na prahu obchodní války. Čtyři základní odpovědi o zavedení amerických cel na hliník a ocel | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropa na prahu obchodní války. Čtyři základní odpovědi o zavedení amerických cel na hliník a ocel

Evropa na prahu obchodní války. Čtyři základní odpovědi o zavedení amerických cel na hliník a ocel

Už v úterý skončí zemím Evropské unie platnost výjimky z nově zavedených amerických tarifů na ocel a na hliník. V posledních hodinách politici z obou břehů Atlantiku horečně jednají o prodloužení této výjimky, zda se ji však podaří dojednat, je nejisté. Pokud zklamou, Evropa uvede v platnost vlastní protiopatření. To by mohl být začátek obchodní války, naznačují někteří analytici. Server INFO.CZ proto připravil čtyři odpovědi na nejčastější otázky, které se o důsledcích neprodloužení výjimky objevují. 

PROČ:

Krédo amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterým vstupoval do prezidentské kampaně, bylo jasné: America First! Drží se jej i nyní. Trump věří, že Spojené státy byly roky vystavovány nekalým obchodním praktikám, jako je například dovoz levné oceli. To poškozovalo domácí výrobce, ergo Trumpovy voliče. Proto americký prezident v březnu oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku.

Co Trump cly získá?

Naprostá většina ekonomů by se nejspíše shodla, že zavedení cel omezuje globální obchod. Co tedy Trump zavedením nových tarifů sleduje? Politický zisk. Na domácí scéně si získá zaměstnance v hutních podnicích. Vůči Kanadě a Mexiku mu zavedení cel, respektive přiznání výjimky, dá do rukou páku při renegociaci o smlouvě NAFTA, podle Trumpa jedné z nejhorších obchodních smluv, které Spojené státy kdy uzavřely. Vůči Evropské unii Trump doufá, že ukazování svalů mu pomůže k tomu, aby evropští politici snížili cla na americké produkty, které jsou nyní vyšší, než americká cla na výrobky evropské. Primární cíl je nicméně Čína, která již několik let zaplavuje evropský i americký trh až příliš levnou ocelí.

Co by zavedení cel znamenalo?

Pokud by Evropská unie neobdržela od uvalení cel trvalou výjimku, musely by evropské firmy, které na americký trh dovážejí ocel a hliník, platit odpovídající tarif. Evropská unie již uvedla, že pokud by takový případ nastal, zavede vlastní protiopatření. Evropská osmadvacítka se již s protestem obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO), má rovněž vlastní soupis amerického zboží, na který by v případě neudělení výjimky zavedla cla. Do třetice již má vypracovaný plán, jak se bránit dovozu levné čínské oceli, která se díky clům nedostane na americký trh.

Jak to mají ostatní státy?

Spojené státy se zeměmi, které obdržely dvouměsíční dočasnou výjimku, jednají individuálně. Televizní stanice CNBC s odvoláním na nejmenované zdroje informuje, že Kanadě a Mexiku bude výjimka nejspíše prodloužena, protože učinily pokrok při jednáních o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Jak dopadnou jednání s Brazílií, Argentinou a Austrálií, zatím není jasné. A Jižní Korea bude od cel osvobozena trvale, protože se údajně podařilo dojednat dovozní kvóty. Ty ostatně údajně navrhovala americká strana i Evropě, když ji žádala o snížení dovozu oceli na 90 procent obejmu z loňského roku, což však evropská komisařka pro obchod Cecília Malmströmová jednoznačně odmítla.

 

Proč Spojené státy cla zavádí? 

Krédo amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterým vstupoval do prezidentské kampaně, bylo jednoznačné: America First. Prezident dává jasně najevo, že Spojené státy jsou pro něj na prvním místě. Zavedení cel je jedním z klíčových aspektů politiky, která ho poslala do prezidentského křesla.

Obchodní válka USA vs. ČínaObchodní válka USA vs. Čínaautor: Info.cz

Trump věří, že Spojené státy byly roky vystavovány nekalým obchodním praktikám, jako je například dovoz levné oceli z Číny. To poškozovalo domácí výrobce, ergo Trumpovy voliče. Proto americký prezident v březnu oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku. Některým spřízněným státům a nadnárodním celkům, například zemím Evropské unie, udělil z platnosti tarifů krátkodobou výjimku. Tato výjimka nicméně končí 30. dubnem.

Co tím Trump získá?

Naprostá většina ekonomů se shoduje, že zavedení cel je překážkou v mezinárodním obchodě. Co tedy Trump zavedením nových tarifů sleduje? Politický zisk. Na domácí scéně si získá důvěru a hlasy zaměstnanců v hutních podnicích. Ještě větší potenciál zisku však pro něj čeká na mezinárodní scéně.

Vůči Kanadě a Mexiku mu zavedení cel, respektive přiznání výjimky, dá do rukou páku při opětovném jednání o smlouvě NAFTA, podle Trumpa jedné z nejhorších obchodních smluv, kterou Spojené státy kdy uzavřely. Ve vztahu k Evropské unii Trump doufá, že mu ukazování celních svalů pomůže k tomu, aby evropští politici snížili cla na americké produkty, které jsou nyní vyšší, než americká cla na výrobky evropské. Primární cíl cel je však samozřejmě Čína, která již několik let zaplavuje evropský i americký trh příliš levnou ocelí.

Vstoupí Evropa a Spojené státy do obchodní války? 

Pokud by Evropská unie neobdržela od cel na ocel a hliník výjimku, musely by evropské firmy, které na americký trh tyto komodity dovážejí, platit odpovídající tarif. Evropská unie již uvedla, že v takovém případě zavede vlastní protiopatření.

Evropská osmadvacítka se již s protestem obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO), má rovněž vlastní soupis amerického zboží, na který by v případě neudělení výjimky zavedla cla. Do třetice má i vypracovaný plán, jak se bránit dovozu levné čínské oceli, která by se díky díky americkým clům nedostala na tamní trh.

Jak to mají ostatní státy?

Spojené státy se zeměmi, které obdržely dvouměsíční dočasnou výjimku, jednají individuálně. Televizní stanice CNBC s odvoláním na nejmenované zdroje informuje, že Kanadě a Mexiku bude výjimka nejspíše prodloužena, protože učinily pokrok při jednáních o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA).

Jak dopadnou jednání s Brazílií, Argentinou a Austrálií, zatím není jasné. A Jižní Korea bude od cel osvobozena trvale, protože se údajně podařilo dojednat dovozní kvóty. Ty ostatně údajně navrhovala americká strana i Evropě, když ji žádala o snížení dovozu oceli na 90 procent objemu z loňského roku. To však evropská komisařka pro obchod Cecília Malmströmová jednoznačně odmítla.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.