Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropa na prahu obchodní války. Čtyři základní odpovědi o zavedení amerických cel na hliník a ocel

Evropa na prahu obchodní války. Čtyři základní odpovědi o zavedení amerických cel na hliník a ocel

Už v úterý skončí zemím Evropské unie platnost výjimky z nově zavedených amerických tarifů na ocel a na hliník. V posledních hodinách politici z obou břehů Atlantiku horečně jednají o prodloužení této výjimky, zda se ji však podaří dojednat, je nejisté. Pokud zklamou, Evropa uvede v platnost vlastní protiopatření. To by mohl být začátek obchodní války, naznačují někteří analytici. Server INFO.CZ proto připravil čtyři odpovědi na nejčastější otázky, které se o důsledcích neprodloužení výjimky objevují. 

PROČ:

Krédo amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterým vstupoval do prezidentské kampaně, bylo jasné: America First! Drží se jej i nyní. Trump věří, že Spojené státy byly roky vystavovány nekalým obchodním praktikám, jako je například dovoz levné oceli. To poškozovalo domácí výrobce, ergo Trumpovy voliče. Proto americký prezident v březnu oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku.

Co Trump cly získá?

Naprostá většina ekonomů by se nejspíše shodla, že zavedení cel omezuje globální obchod. Co tedy Trump zavedením nových tarifů sleduje? Politický zisk. Na domácí scéně si získá zaměstnance v hutních podnicích. Vůči Kanadě a Mexiku mu zavedení cel, respektive přiznání výjimky, dá do rukou páku při renegociaci o smlouvě NAFTA, podle Trumpa jedné z nejhorších obchodních smluv, které Spojené státy kdy uzavřely. Vůči Evropské unii Trump doufá, že ukazování svalů mu pomůže k tomu, aby evropští politici snížili cla na americké produkty, které jsou nyní vyšší, než americká cla na výrobky evropské. Primární cíl je nicméně Čína, která již několik let zaplavuje evropský i americký trh až příliš levnou ocelí.

Co by zavedení cel znamenalo?

Pokud by Evropská unie neobdržela od uvalení cel trvalou výjimku, musely by evropské firmy, které na americký trh dovážejí ocel a hliník, platit odpovídající tarif. Evropská unie již uvedla, že pokud by takový případ nastal, zavede vlastní protiopatření. Evropská osmadvacítka se již s protestem obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO), má rovněž vlastní soupis amerického zboží, na který by v případě neudělení výjimky zavedla cla. Do třetice již má vypracovaný plán, jak se bránit dovozu levné čínské oceli, která se díky clům nedostane na americký trh.

Jak to mají ostatní státy?

Spojené státy se zeměmi, které obdržely dvouměsíční dočasnou výjimku, jednají individuálně. Televizní stanice CNBC s odvoláním na nejmenované zdroje informuje, že Kanadě a Mexiku bude výjimka nejspíše prodloužena, protože učinily pokrok při jednáních o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Jak dopadnou jednání s Brazílií, Argentinou a Austrálií, zatím není jasné. A Jižní Korea bude od cel osvobozena trvale, protože se údajně podařilo dojednat dovozní kvóty. Ty ostatně údajně navrhovala americká strana i Evropě, když ji žádala o snížení dovozu oceli na 90 procent obejmu z loňského roku, což však evropská komisařka pro obchod Cecília Malmströmová jednoznačně odmítla.

 

Proč Spojené státy cla zavádí? 

Krédo amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterým vstupoval do prezidentské kampaně, bylo jednoznačné: America First. Prezident dává jasně najevo, že Spojené státy jsou pro něj na prvním místě. Zavedení cel je jedním z klíčových aspektů politiky, která ho poslala do prezidentského křesla.

Obchodní válka USA vs. ČínaObchodní válka USA vs. Čínaautor: Info.cz

Trump věří, že Spojené státy byly roky vystavovány nekalým obchodním praktikám, jako je například dovoz levné oceli z Číny. To poškozovalo domácí výrobce, ergo Trumpovy voliče. Proto americký prezident v březnu oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku. Některým spřízněným státům a nadnárodním celkům, například zemím Evropské unie, udělil z platnosti tarifů krátkodobou výjimku. Tato výjimka nicméně končí 30. dubnem.

Co tím Trump získá?

Naprostá většina ekonomů se shoduje, že zavedení cel je překážkou v mezinárodním obchodě. Co tedy Trump zavedením nových tarifů sleduje? Politický zisk. Na domácí scéně si získá důvěru a hlasy zaměstnanců v hutních podnicích. Ještě větší potenciál zisku však pro něj čeká na mezinárodní scéně.

Vůči Kanadě a Mexiku mu zavedení cel, respektive přiznání výjimky, dá do rukou páku při opětovném jednání o smlouvě NAFTA, podle Trumpa jedné z nejhorších obchodních smluv, kterou Spojené státy kdy uzavřely. Ve vztahu k Evropské unii Trump doufá, že mu ukazování celních svalů pomůže k tomu, aby evropští politici snížili cla na americké produkty, které jsou nyní vyšší, než americká cla na výrobky evropské. Primární cíl cel je však samozřejmě Čína, která již několik let zaplavuje evropský i americký trh příliš levnou ocelí.

Vstoupí Evropa a Spojené státy do obchodní války? 

Pokud by Evropská unie neobdržela od cel na ocel a hliník výjimku, musely by evropské firmy, které na americký trh tyto komodity dovážejí, platit odpovídající tarif. Evropská unie již uvedla, že v takovém případě zavede vlastní protiopatření.

Evropská osmadvacítka se již s protestem obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO), má rovněž vlastní soupis amerického zboží, na který by v případě neudělení výjimky zavedla cla. Do třetice má i vypracovaný plán, jak se bránit dovozu levné čínské oceli, která by se díky díky americkým clům nedostala na tamní trh.

Jak to mají ostatní státy?

Spojené státy se zeměmi, které obdržely dvouměsíční dočasnou výjimku, jednají individuálně. Televizní stanice CNBC s odvoláním na nejmenované zdroje informuje, že Kanadě a Mexiku bude výjimka nejspíše prodloužena, protože učinily pokrok při jednáních o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA).

Jak dopadnou jednání s Brazílií, Argentinou a Austrálií, zatím není jasné. A Jižní Korea bude od cel osvobozena trvale, protože se údajně podařilo dojednat dovozní kvóty. Ty ostatně údajně navrhovala americká strana i Evropě, když ji žádala o snížení dovozu oceli na 90 procent objemu z loňského roku. To však evropská komisařka pro obchod Cecília Malmströmová jednoznačně odmítla.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1