Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na jatkách se loni vyprodukovalo méně masa, hlavně hovězího a vepřového

Na jatkách se loni vyprodukovalo méně masa, hlavně hovězího a vepřového

Produkce masa v Česku loni poklesla o 2,5 procenta, na jatkách se ho vyrobilo 437 835 tun. Výroba klesla především u vepřového masa, které představuje téměř polovinu produkce. Stoupla naopak produkce drůbežího, ale také skopového a kozího. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu. Mlékárny loni nakoupily 2,478 miliardy litrů mléka, což je o 0,8 procenta meziročně víc. Růst ale znovu zpomalil.

Produkce masa loni meziročně klesla ve všech čtvrtletích, nejvýrazněji hned v prvním o 3,5 procenta. Pak se pokles postupně zmírňoval až na 0,2 procenta v posledním čtvrtletí, kdy produkce činila 114 124 tun.

Loňská produkce vepřového masa klesla o 4,2 procenta na 211 001 tun. Na jatkách bylo poraženo 2,338 milionu prasat, tedy o 3,7 procenta méně než v roce 2016. Snížená výroba vepřového podle statistiků navazovala na nižší stavy prasat ve výkrmu během roku. Vzhledem k nižšímu obratu zahraničního obchodu s jatečnými prasaty se dovoz vepřového opět nepatrně zvýšil. Dovoz vepřového se zvýšil o 1,5 procenta na 263 787 tun a vývoz klesl o 3,1 procenta na 35 598 tun. Vepřové se dováželo z Německa, Španělska, Polska a Belgie, největším odběratelem bylo Slovensko.

Ceny výrobců jatečných prasat loni stouply o 11,1 procenta. Chovatelé prodávali vykrmená prasata v průměru za 32,52 Kč/kg živé hmotnosti nebo za 42,27 Kč/kg v mase. Nejvyšší cena byla v červenci (45,34 Kč/kg), poté až do prosince klesala na roční minimum (38,86 Kč/kg).

Hovězího a telecího masa se loni v Česku vyrobilo 67 714 tun, tedy meziročně o 5,9 procenta méně. V předchozích třech letech přitom produkce rostla. Jatka porazila 227 400 kusů skotu, což představovalo 5,9procentní meziroční pokles. Na poklesu porážek se projevily snížené stavy býků ve výkrmu během roku. „Přestože se zvýšil dovoz zvířat k porážce, domácí produkce hovězího masa nedosáhla úrovně předcházejícího roku a byla nahrazena zvýšeným dovozem hovězího masa ze zahraničí,“ uvedl ČSÚ. Ceny výrobců jatečného skotu byly loni o 2,3 procenta vyšší, průměrná cena býků byla 47,48 koruny za kilogram v živém, 86,40 koruny za kilogram v jatečné hmotnosti.

Zahraniční obchod s hovězím masem vykázal schodek. Dovoz se zvýšil o pětinu na 37 283 tun a vývoz zůstal na 10 322 tunách. Hovězí se dováželo hlavně z Polska, Nizozemska a Německa. Vyváželo se nejvíc na Slovensko.

Drůbežího se loni vyrobilo 158 906 tun, tedy o 1,5 procenta meziročně více. Průměrná cena výrobců jatečných kuřat loni klesla o procento a u kuřat první jakosti dosáhla 23,23 Kč/kg živé hmotnosti. V lednu přitom cena začínala na ročním maximu 24,27 Kč/kg, na minimální hodnotu se dostala v červnu (22,17 Kč/kg). Dovoz i vývoz drůbežího masa meziročně klesly. Dovoz se snížil o 2,3 procenta na 116.785 tun a vývoz o 7,2 procenta na 34.372 tun. Drůbeží maso se dováželo nejvíce z Polska a zvýšil se dovoz z Německa, vyváželo se hlavně na Slovensko.

Mlékárny loni nakoupily od producentů a odbytových organizací 2,478 miliardy litrů mléka, což bylo o 0,8 procenta meziročně víc. Celkový přímý nákup mléka od tuzemských producentů činil 2,9 miliardy litrů, což bylo o 6,7 procenta meziročně víc. Tento celkový údaj ČSÚ sleduje od roku 2016.

Průměrná cena zemědělských výrobců mléka loni stoupla o čtvrtinu na 8,44 Kč za litr a rostla po celé období roku. Dovoz mléka a smetany z ciziny se loni snížil o 42,3 procenta. Vývoz mléka stoupl o 1,6 procenta, největší nárůst byl zaznamenán do Německa, největší pokles do Polska a Itálie.


 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1