Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na olympiádu se v ČR prosázelo 850 milionů korun. Češi na sázkách utratili více než v Soči

Na olympiádu se v ČR prosázelo 850 milionů korun. Češi na sázkách utratili více než v Soči

Sázky na zimní olympijské hry v Pchjongčchangu u sázkových kanceláří v Česku dosáhly zhruba 850 milionů korun. V porovnání s hrami v Soči v roce 2014 to bylo o 50 milionů více. Celkový objem přesto mírně zaostal za odhady. Bookmakeři byli v souboji se sázkaři mírně úspěšnější. Nejvyšší čistá výhra dosáhla 722 tisíc korun za uhodnutou remízu v hokejovém zápase Slovensko - Slovinsko (2:2). Naopak 762 tisíc korun prohrál sázkař, který věřil Rusku v souboji se Slovenskem (2:3). 

U Tipsportu dosáhly sázky zhruba 350 milionů korun, oproti původnímu předpokladu o 50 milionů méně. „Ale vzhledem k obrovskému časovému posunu a neúčasti hráčů NHL je to dobrý výsledek. Celkově byla pro nás olympiáda úspěšná. A to zejména díky hokeji. Množství překvapivých výsledků bylo dáno právě absencí hráčů NHL. Bez špičkových hokejistů se úroveň jednotlivých týmů vyrovnávala,“ uvedl mluvčí Tipsportu Jiří Hadrava.

Největší pohromou pro sázkaře podle něj bylo hokejové semifinále Kanada - Německo (3:4), když z 11 vsazených milionů vyhráli pouze dva miliony. „Naopak nejvyšší prohru pro Tipsport znamenal zápas Česko - Švýcarsko (4:1). Zde jsme vypláceli téměř sedm milionů,“ doplnil Hadrava. U tohoto zápasu eviduje Tipsport rovněž nejvyšší výhru svého klienta, který si vsadil 392 tisíc korun na to, že Češi vyhrají minimálně o dva góly. Připsal si 564.000 korun čistého. Naopak 762 tisíc korun Tipsportu odevzdal sázkař, který tipoval očekávanou výhru Ruska v úvodním zápase hokejového turnaje proti Slovensku. Pozdější celkoví vítězové prohráli 2:3.

Fortuna přijala sázky za více než 350 milionů korun, také ona očekávala náběry asi o 50 milionů vyšší. Podle mluvčího společnosti Petra Šraina to bylo rovněž kvůli nočním časům těch nejatraktivnějších závodů a zápasů a absenci zámořských hokejových hvězd. „Hokej jasně potvrdil, že bude nejsázenějším sportem her, když na něj směřovaly více než dvě třetiny sázek. Velmi vyhledávané byly také biatlon, rychlobruslení a díky Ester Ledecké rovněž snowboarding. Z pohledu bilance zůstali nakonec o trochu v plusu bookmakeři,“ sdělil Šrain.

Sázkaři podle něj velmi dobře tipovali celkový medailový zisk české výpravy (2 - 2 - 3). Naopak největší problémy jim dělaly výsledky německých hokejistů, které nakonec od zlatých medailí dělilo ve finále s Ruskem 56 vteřin. Na celkový triumf měli před začátkem turnaje kurz 80:1, Rusové 2,3:1.

„Vůbec největším překvapením celých her bylo vítězství Ledecké v lyžařském superobřím slalomu, na které si v kurzu 120:1 vsadilo jen 13 sázkařů. Celkem za 400 korun a maximálně za stovku,“ uvedl dále Šrain.

Naopak na obří slalom ve snowboardu, kde byla Ledecká největší favoritkou, šlo na její vítězství 800 tisíc korun. Nejvyšší sázka byla za 70 tisíc v kurzu 1,68:1. Vůbec největší výhru vyplatila Fortuna sázkaři, který dal na remízu hokejistů Slovenska se Slovinskem 190 tisíc korun v kurzu 4,8:1. Naopak 700 tisíc korun prohrál sázkař, který si vsadil na finálové vítězství Ruska v základní hrací době. Rusové nakonec vyhráli 4:3 až v prodloužení.

V Chanci klienti vsadili na olympiádu 70 milionů korun. „Tentokrát se vedlo lépe bookmakerům. Sázejícím se nepovedl odhad u krasobruslení, sjezdového lyžování či curlingu. Spousta překvapení v ledním hokeji také potěšila především bookmakery. I když tady zafungoval i patriotismus, nejvíce peněz, přes dva miliony korun, sázející prohráli na hokejové semifinále Česko - Rusko (0:3),“ uvedla mluvčí Chance Markéta Světlíková.

Jednoho sázkaře stála víra ve vítězství Čechů 245 tisíc korun. Naopak nejvyšší výhru vyplatila Chance klientovi, který vsadil na hokejový zápas o 3. místo s Českem na Kanadu 227 tisíc korun v kurzu 2,43:1.

U Tipsportu, Fortuny a Chance dosáhly sázky přes 770 milionů korun. Podíl těchto firem na trhu kurzových sázek loni podle odhadů činil 92 procent. Ostatní společnosti absolutní hodnotu většinou nezveřejňují, dá se však předpokládat, že celkový objem sázek dosáhl téměř 850 milionů korun. Při letní olympiádě v Riu to bylo 970 milionů, v Soči 800 milionů. Rekordní událostí je fotbalové Euro 2016 ve Francii s vybranou sumou 1,9 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1