Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nájem v Česku stále roste. Loni stál metr čtvereční v průměru skoro dvě stovky

Nájem v Česku stále roste. Loni stál metr čtvereční v průměru skoro dvě stovky

Průměrná nabídková cena nájemního bydlení v Česku ke konci loňského roku meziročně vzrostla o 13,8 procenta na 197 korun za metr čtvereční. Z jednotlivých krajských měst se nejvíce zvýšila v Hradci Králové (o 28 procent), naopak v Karlových Varech pouze o 0,6 procenta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, kterou dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

„Růst nájemného je tažen růstem cen na developerském trhu. Je to logické, protože když draze kupuji, musím také dráže pronajmout. Příčina růstu nájemného je zejména v tom, že české nájemní bydlení není institucionalizované. To znamená, že segment nájemního bydlení suplují fyzické osoby tím, že kupují druhé nebo třetí byty například pro svoje děti a pronajímají je dál,“ uvedl analytik realitního týmu Deloitte Petr Hána.

 

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku podle údajů Deloitte vzrostly meziročně v průměru o 10,4 procenta na 53.700 korun za metr čtvereční. Pro letošní rok Hána očekává snížení tempa růstu prodejních cen i nájemného. „Důvodem je stav českého rezidenčního trhu. Kvůli regulacím ze strany České národní banky už se nebude tolik prodávat. Ceny nebudou klesat, ale budou ustálené,“ doplnil Hána.

Nejvyšší nájemné bylo na konci loňského roku v Praze, v průměru 339 korun za metr čtvereční měsíčně. U průměrného bytu 3+KK o rozloze 65 metrů čtverečních to znamená zhruba 22.000 korun. Následují Brno (234 korun) a Olomouc (231 korun). Naopak nejlevnější nájemné bylo v Ústí nad Labem (148 korun) a Karlových Varech (157 korun). 

Velké rozdíly byly mezi jednotlivými městskými částmi v hlavním městě. Nejdražší byla Praha 1 s průměrným měsíčním nájmem 431 korun za metr čtvereční. Praha 4 byla o více než třetinu levnější.

V porovnání s rokem 2010 se nájemné v Česku zvýšilo v průměru o 21 procent. Nejvíce v Praze, více než o polovinu. Následovaly Jihlava a Zlín se zhruba třetinovým nárůstem. Naopak v Hradci Králové, Karlových Varech a Ostravě vzrostlo nájemné jen mírně.

Nejvíce nájemních bytů v krajských městech je podle Deloitte v Praze, zhruba 193.000. Nejméně v Jihlavě (6200). Nejvyšší podíl nájemního bydlení je v Brně (38 procent), následují Praha (34 procent) a Ostrava (31 procent). 

Průměrný podíl nájemního bydlení v Česku je 22,4 procenta, jedná se zhruba o milion bytů. V porovnání s 30 evropskými státy mu patří 12. místo. Nejvyšší je v Německu (50,8 procenta) a Dánsku (46,6 procenta). Naopak v Rumunsku, Slovinsku, Maďarsku a na Slovensku nedosahuje ani pěti procent.

Nájemní bydlení je v Česku především v držení obcí a individuálních majitelů nájemních jednotek. Na tuzemském trhu je dnes několik soukromých poskytovatelů nájemního bydlení. K největším patří Residomo (43.000 bytů), CPI Byty (12.600 bytů) a CIB Group (1700 bytů).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1