Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nájem v Česku stále roste. Loni stál metr čtvereční v průměru skoro dvě stovky

Nájem v Česku stále roste. Loni stál metr čtvereční v průměru skoro dvě stovky

Průměrná nabídková cena nájemního bydlení v Česku ke konci loňského roku meziročně vzrostla o 13,8 procenta na 197 korun za metr čtvereční. Z jednotlivých krajských měst se nejvíce zvýšila v Hradci Králové (o 28 procent), naopak v Karlových Varech pouze o 0,6 procenta. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, kterou dnes zveřejnila na tiskové konferenci.

„Růst nájemného je tažen růstem cen na developerském trhu. Je to logické, protože když draze kupuji, musím také dráže pronajmout. Příčina růstu nájemného je zejména v tom, že české nájemní bydlení není institucionalizované. To znamená, že segment nájemního bydlení suplují fyzické osoby tím, že kupují druhé nebo třetí byty například pro svoje děti a pronajímají je dál,“ uvedl analytik realitního týmu Deloitte Petr Hána.

 

Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci loňského roku podle údajů Deloitte vzrostly meziročně v průměru o 10,4 procenta na 53.700 korun za metr čtvereční. Pro letošní rok Hána očekává snížení tempa růstu prodejních cen i nájemného. „Důvodem je stav českého rezidenčního trhu. Kvůli regulacím ze strany České národní banky už se nebude tolik prodávat. Ceny nebudou klesat, ale budou ustálené,“ doplnil Hána.

Nejvyšší nájemné bylo na konci loňského roku v Praze, v průměru 339 korun za metr čtvereční měsíčně. U průměrného bytu 3+KK o rozloze 65 metrů čtverečních to znamená zhruba 22.000 korun. Následují Brno (234 korun) a Olomouc (231 korun). Naopak nejlevnější nájemné bylo v Ústí nad Labem (148 korun) a Karlových Varech (157 korun). 

Velké rozdíly byly mezi jednotlivými městskými částmi v hlavním městě. Nejdražší byla Praha 1 s průměrným měsíčním nájmem 431 korun za metr čtvereční. Praha 4 byla o více než třetinu levnější.

V porovnání s rokem 2010 se nájemné v Česku zvýšilo v průměru o 21 procent. Nejvíce v Praze, více než o polovinu. Následovaly Jihlava a Zlín se zhruba třetinovým nárůstem. Naopak v Hradci Králové, Karlových Varech a Ostravě vzrostlo nájemné jen mírně.

Nejvíce nájemních bytů v krajských městech je podle Deloitte v Praze, zhruba 193.000. Nejméně v Jihlavě (6200). Nejvyšší podíl nájemního bydlení je v Brně (38 procent), následují Praha (34 procent) a Ostrava (31 procent). 

Průměrný podíl nájemního bydlení v Česku je 22,4 procenta, jedná se zhruba o milion bytů. V porovnání s 30 evropskými státy mu patří 12. místo. Nejvyšší je v Německu (50,8 procenta) a Dánsku (46,6 procenta). Naopak v Rumunsku, Slovinsku, Maďarsku a na Slovensku nedosahuje ani pěti procent.

Nájemní bydlení je v Česku především v držení obcí a individuálních majitelů nájemních jednotek. Na tuzemském trhu je dnes několik soukromých poskytovatelů nájemního bydlení. K největším patří Residomo (43.000 bytů), CPI Byty (12.600 bytů) a CIB Group (1700 bytů).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1