Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Největší obchodní válka“ běží naplno. 6 věcí, které je o ní dobré vědět

„Největší obchodní válka“ běží naplno. 6 věcí, které je o ní dobré vědět

Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa se úderem šesté hodiny ráno našeho času rozhořela naplno. Cla na dovoz čínského zboží do USA vstoupila v tu chvíli v platnost a Peking obratem uvedl do praxe stejná protiopatření. Ani jedna strana zatím neprojevuje vůli k ústupkům a naopak obě chystají další odvetné kroky.

25 %

To je výše cla, které Donald Trump po týdnech hrozeb dnes ráno na čínský dovoz do USA uvalil. Celkem se sazba za rok dotkne zboží za 34 miliard dolarů, v přepočtu asi 750 miliard korun. Mezi dotčenými odvětvími je například zemědělství a letectví. 

Proč se to děje? 

Donald Trump uvalením cla míří na podle něj nepoctivou konkurenci zahraničních výrobců a věří, že krokem ochrání americká pracovní místa. To ale vůbec není jisté, protože řada firem raději přesune svoji produkci jinam, nebo naopak pracovní pozice začne škrtat, jak tím pohrozily firmy Harley-Davidson a General Motors.

Odvetná opatření podpořená všeobecnou nervozitou můžou rozpoutat nekonečnou spirálu, která by ohrozila růst ekonomik, paralyzovala globální obchodní řetězce a dodávky a ve výsledku přispěla k růstu cen.

Trump rovněž doufá, že tak odradí Čínu od krádeží nápadů a patentů amerických firem, a v neposlední řadě chce narovnat deficit zahraničního obchodu USA. Ten podle amerického ministerstva obchodu v květnu klesl na nejnižší úroveň za rok a půl a vývoz byl rekordní. K tomu přispělo téměř zdvojnásobení vývozu sóji, zřejmě v rámci snah farmářů dodat do Číny co nejvíce komodity, než Peking zavede cla na její dovoz.

Obchodní válka USA-Čína

Jaká je reakce Číny?

Z čínského ministerstva obchodu zní, že jde o šikanu a že USA rozpoutaly „největší obchodní válku v hospodářských dějinách“. Peking uvedl, že jak sliboval, neudeřil jako první, ale je nucen zahájit protiútok. Ten má podobu recipročních opatření namířených na více než 500 amerických výrobků.

Peking také kvůli americkým dovozním clům podal na Spojené státy u WTO žalobu.

Co mají velmoci v rukávu?

Zřejmě jsme svědky prvního kola obchodních sporů. Jak píše respektovaný ekonomicky zaměřený web Bloomberg, „dvě největší světové ekonomiky si vyměnily první rány v obchodní válce, která jen tak neskončí.“

Žádná ze stran skutečně ani náznakem nedává najevo, že by nechtěla hnát spor do krajnosti. Donald Trump už vyhlíží další čínské zboží v objemu 16 miliard dolarů, na které by cla rozšířil, a naznačuje, že v dlouhodobém horizontu by jeho politika mohla mít dopad na import za víc než půl bilionu dolarů – tedy víc, než byl celý loňský dovoz z Číny do USA.

Má to zajímat Česko?

V globální propojené ekonomice jednoznačně ano. Ekonomové již dříve varovali, že pro tuzemskou ekonomiku představují globální spory riziko především kvůli její závislosti na výrobě a vývozu aut a na dění v eurozóně. Česko je podle některých studií dokonce jednou z nejvíce ohrožených zemí, i když se do obchodní války samo nezapojuje. 

„Důvodem je extrémní závislost kondice naší ekonomiky na optimální funkčnosti světových hodnotových řetězců. Důsledkem obchodní války by bylo zásadní narušení těchto řetězců, se kterým se velké ekonomiky jako USA, ale také třeba Brazílie a další vypořádají mnohem lépe, neboť nejsou na jejich funkčnosti tolik závislé. Obecně je ovšem celá eurozóna ohrožena obchodní válkou více než USA,“ řekl tento týden ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Trump si navíc pohrává s myšlenkou uvalit cla právě i na dovoz evropských aut. Zdroje z automobilového průmyslu agentuře Reuters řekly, že prezident je údajně ochotný za ústupky přestat tímto krokem hrozit. Podmínkou údajně je, že EU zruší poplatky za dovoz amerických vozů.

Jaké jsou dopady na trhy?

Dopady na hlavní světové měny jsou zatím omezené. Mírně oslabuje dolar, dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel kolem 14:00 SELČ zhruba 0,2 procenta na 94,27 bodu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744