Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Největší obchodní válka“ běží naplno. 6 věcí, které je o ní dobré vědět

„Největší obchodní válka“ běží naplno. 6 věcí, které je o ní dobré vědět

Obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa se úderem šesté hodiny ráno našeho času rozhořela naplno. Cla na dovoz čínského zboží do USA vstoupila v tu chvíli v platnost a Peking obratem uvedl do praxe stejná protiopatření. Ani jedna strana zatím neprojevuje vůli k ústupkům a naopak obě chystají další odvetné kroky.

25 %

To je výše cla, které Donald Trump po týdnech hrozeb dnes ráno na čínský dovoz do USA uvalil. Celkem se sazba za rok dotkne zboží za 34 miliard dolarů, v přepočtu asi 750 miliard korun. Mezi dotčenými odvětvími je například zemědělství a letectví. 

Proč se to děje? 

Donald Trump uvalením cla míří na podle něj nepoctivou konkurenci zahraničních výrobců a věří, že krokem ochrání americká pracovní místa. To ale vůbec není jisté, protože řada firem raději přesune svoji produkci jinam, nebo naopak pracovní pozice začne škrtat, jak tím pohrozily firmy Harley-Davidson a General Motors.

Odvetná opatření podpořená všeobecnou nervozitou můžou rozpoutat nekonečnou spirálu, která by ohrozila růst ekonomik, paralyzovala globální obchodní řetězce a dodávky a ve výsledku přispěla k růstu cen.

Trump rovněž doufá, že tak odradí Čínu od krádeží nápadů a patentů amerických firem, a v neposlední řadě chce narovnat deficit zahraničního obchodu USA. Ten podle amerického ministerstva obchodu v květnu klesl na nejnižší úroveň za rok a půl a vývoz byl rekordní. K tomu přispělo téměř zdvojnásobení vývozu sóji, zřejmě v rámci snah farmářů dodat do Číny co nejvíce komodity, než Peking zavede cla na její dovoz.

Obchodní válka USA-Čína

Jaká je reakce Číny?

Z čínského ministerstva obchodu zní, že jde o šikanu a že USA rozpoutaly „největší obchodní válku v hospodářských dějinách“. Peking uvedl, že jak sliboval, neudeřil jako první, ale je nucen zahájit protiútok. Ten má podobu recipročních opatření namířených na více než 500 amerických výrobků.

Peking také kvůli americkým dovozním clům podal na Spojené státy u WTO žalobu.

Co mají velmoci v rukávu?

Zřejmě jsme svědky prvního kola obchodních sporů. Jak píše respektovaný ekonomicky zaměřený web Bloomberg, „dvě největší světové ekonomiky si vyměnily první rány v obchodní válce, která jen tak neskončí.“

Žádná ze stran skutečně ani náznakem nedává najevo, že by nechtěla hnát spor do krajnosti. Donald Trump už vyhlíží další čínské zboží v objemu 16 miliard dolarů, na které by cla rozšířil, a naznačuje, že v dlouhodobém horizontu by jeho politika mohla mít dopad na import za víc než půl bilionu dolarů – tedy víc, než byl celý loňský dovoz z Číny do USA.

Má to zajímat Česko?

V globální propojené ekonomice jednoznačně ano. Ekonomové již dříve varovali, že pro tuzemskou ekonomiku představují globální spory riziko především kvůli její závislosti na výrobě a vývozu aut a na dění v eurozóně. Česko je podle některých studií dokonce jednou z nejvíce ohrožených zemí, i když se do obchodní války samo nezapojuje. 

„Důvodem je extrémní závislost kondice naší ekonomiky na optimální funkčnosti světových hodnotových řetězců. Důsledkem obchodní války by bylo zásadní narušení těchto řetězců, se kterým se velké ekonomiky jako USA, ale také třeba Brazílie a další vypořádají mnohem lépe, neboť nejsou na jejich funkčnosti tolik závislé. Obecně je ovšem celá eurozóna ohrožena obchodní válkou více než USA,“ řekl tento týden ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Trump si navíc pohrává s myšlenkou uvalit cla právě i na dovoz evropských aut. Zdroje z automobilového průmyslu agentuře Reuters řekly, že prezident je údajně ochotný za ústupky přestat tímto krokem hrozit. Podmínkou údajně je, že EU zruší poplatky za dovoz amerických vozů.

Jaké jsou dopady na trhy?

Dopady na hlavní světové měny jsou zatím omezené. Mírně oslabuje dolar, dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácel kolem 14:00 SELČ zhruba 0,2 procenta na 94,27 bodu.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232