Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Penta proti obcím. V okolí letiště Vodochody se už nesmí stavět nové domy

Penta proti obcím. V okolí letiště Vodochody se už nesmí stavět nové domy
 

Úřad pro civilní letectví vytvořil okolo Letiště Vodochody ochranné pásmo. Obce v jeho okolí ho budou muset zapracovat do svých územních plánů. Podle mluvčího Penty Ivo Mravince je to pro ně dobrá zpráva, přesto k výstavbě letiště  nedojde dříve než za pět let. 

Podle informací ČTK se už v určeném ochranném pásmu nebudou moci stavět obytné domy. Dokument úřadu pro civilní letectví se týká stávající infrastruktury a úrovně provozu. Pokud by se letiště rozšiřovalo, muselo by jeho vedení úřad zažádat o vytvoření nového pásma. Uvnitř toho současného se nachází 50 staveb, u kterých musí letiště zajistit plnění všech hlukových limitů.

„Tato demarkační čára konzervuje současný stav, ale nevylučuje ten stav budoucí," řekl pro server Info.cz mluvčí Penty Ivo Mravinec. „Úřad pro civilní letectví řekl, že v případě realizace toho projektu by museli změřit nové hlukové pásmo. Ale je možné, že už se ta linie nezmění, protože technologie jdou dnes dopředu tak rychle, že hluková zátěž letounů při startu i dosedání  je naprosto neporovnatelná s tím, jaká byla před deseti lety," dodal.

„Kromě ochrany samotného letiště je vyhlášení OHP důležité i pro ochranu lidí před spekulanty, kteří ve spolupráci s některými obcemi totálně ignorují existenci letiště a snaží se umísťují rezidenční zástavbu do jeho těsné blízkosti. Lidem pak domy prodávají s tím, že žádné letiště nebude."
Martin Kačur, ředitel Letiště Vodochody

Letiště Vodochody vlastní investiční skupina Penta, která chce do projektu na rozšíření a vybudování mezinárodního letiště investovat tři miliardy korun. Původně mělo být letiště v provozu už letos. Jak ale uvedl Mravinec, v budoucích pěti až osmi letech ke stavbě letiště určitě nedojde. 

Projekt se totiž opožďuje kvůli sporům ohledně posouzení vlivu na životní prostředí EIA a stížnostem obcí. Penta nejdříve souhlas EIA obdržela, ministerstvo životního prostředí ale o rok později kladné stanovisko  zrušilo. V květnu také Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost obcí, které se rozšíření letiště snaží zabránit. 

Obce v okolí nesouhlasí s rozšířením letiště. Starostka obce Panenských Břežan Lucie Fiury, které se ochranné pásmo týká, ČTK řekla, že připomínky k vytvoření hlukového pásma dávala obec už před třemi lety a za tu dobu nepřišlo jejich vypořádání. S dokumentem o vyhlášení pásma se nyní starostka seznamuje. Podle ní právní zástupce iniciativy Stop letišti Vodochody připravuje způsob, jak se bránit. „Další kroky určitě budou," uvedla Fiury.

„To letiště teď bylo v podstatě uzákoněno po mnoha desetiletích, co tady existuje," poznamenal  Mravinec. Zdůraznil, že ze zákonného hlediska je vše v pořádku a nelze projektu bránit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1