Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pivovarům klesl odbyt čepovaného piva. Lidé kvůli protikuřáckému zákonu raději pijí doma

Pivovarům klesl odbyt čepovaného piva. Lidé kvůli protikuřáckému zákonu raději pijí doma

Půl roku po zákazu kouření v restauracích hlásí pivovary úbytek prodejů čepovaného piva. V září mělo jít oproti loňsku o pokles o 24 procent, spotřeba se tak podle Českého svazu pivovarů a sladoven přesouvá do domácností. Říjnové údaje nemá svaz zatím k dispozici. Podle české pobočky distributora cigaret Japan Tobacco International je na hodnocení prodejů cigaret ještě brzy. Svaz pivovarů hovoří o dopadech nejen protikuřáckého zákona, ale i zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolního hlášení DPH. Některé restaurace podle něj zavírají, přesné údaje o zavřených restauracích nebo naopak nově otevřených však nemá. Restauratéři čekají na novelu zákona.

„Chtěli bychom upozornit na negativní dopady přehnané regulace, která má dopad nejen na živnostníky v restauračních zařízeních, ale i na výsledky českého pivovarnictví. Řada z nich, zejména tě malých, kterých je v Čechách více než 40 000, prožívá velmi náročné období. Zavedení nových zákonných povinností se jich týká existenčně,„ řekl ČTK předseda pivovarského svazu František Šámal. Místo setkávání se s přáteli nad čepovaným pivem se tak spotřeba podle něj přesouvá do domácností.

„Očekáváme, že spotřeba piva v pohostinských zařízeních bude koncem roku negativně ovlivněna panujícím špatným počasím, se kterým dojde k dalšímu dramatickému odlivu lidí z hospod a restaurací a tím i k meziročnímu poklesu celkového výstavu piva," dodal Šámal. Loni stoupla pivovarská výroba na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka.

Podobně se k problematice staví i obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz, podle kterého teplé léto dopady zákazu kouření oddálilo. „Rozhodně se ukazuje, že lépe situaci zvládají provozovny s venkovním posezením, které se nachází ve městech a ty, které nabízejí teplé jídlo. Prazdroj samozřejmě hospodským nabízel pomoc ještě před vstupem nových zákonů v platnost a pomáhal jim se zařízením zahrádek nebo instalací teplometů,“ řekl ČTK Mráz. Podle něj ale například o teplomety nebyl tak velký zájem, jak pivovar očekával.

Samotné zavedení EET například podle majitelky rodinné restaurace Králík v rádiu Ivan Karhanové trochu zkomplikovalo placení. „U nás ale hosté platí výhradně u kasy, všichni si již zvykli a přijali to bez problémů. Ukazuje se, že klíčové bylo vybrat si správného dodavatele pokladního systému, protože jeho správná funkčnost a poskytovaný servis je pro dostání povinnosti vůči státu ze strany podnikatele naprosto zásadní,“ řekla ČTK Karhanová.

Pravou zkouškou restaurací bude až zimní období, myslí si zakladatel společnosti ASW Systems dodávající pokladní systémy do restaurací Zbyněk Švec. Zásadní negativní dopad na návštěvnost restaurací zatím podle něj pozorovat nelze. Kvůli trvajícímu teplému počasí bylo dlouhodobě možné provozovat venkovní kuřácké zahrádky. „Z komunikace s více než tisícovkou zákazníků nicméně víme, že v prvních týdnech po zavedení došlo k určitému úbytku hostů, a to zejména na vesnicích a také v pivnicích. Současně úbytek hostů zaznamenaly i již dříve nekuřácké restaurace, jejichž hlavním benefitem bylo právě prostředí bez kouře, o který v podstatě ze dne na den přišly,“ dodal Švec.

Restauratéři nicméně očekávají, že protikuřácký zákon brzy zmírní novela, kterou by mohla vytvořit nová Poslanecká sněmovna, řekl ČTK prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Ta by měla minimálně upravit paradoxní situace, které jsou v zákoně obsažené. Například podle něj není rozumné, aby v hotelu mohly být kuřárny, kdežto v restauracích ne.

Většina problémů se zákonem, na které asociace poukazuje, ale nesouvisí s kouřením, nýbrž s podmínkami rozlévání alkoholických nápojů. Předně restauratéři nechápou, jak mají poznat osobu, která by po požití podaného alkoholu mohla ublížit sobě, nebo někomu jinému. Ještě nesmyslnější je povinnost vykázat nezletilého podnapilého hosta. Tato povinnost totiž platí i pro hoteliéry, kde je vykazování ubytovaných hostů naprostý nesmysl, dodal Stárek.

Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin platí od června. Norma také zavedla zákaz kouření na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Zakazuje rovněž prodej cigaret v automatech, kde si je mohou bez překážek kupovat děti mladší 18 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1