Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko se bojí, že mu utečou pracovníci z Ukrajiny. Zemi by to uvrhlo do problémů

Polsko se bojí, že mu utečou pracovníci z Ukrajiny. Zemi by to uvrhlo do problémů

Polskou centrální banku znepokojuje případný odliv ukrajinské pracovní síly dál na západ v důsledku zavedení bezvízového režimu mezi Ukrajinou a zeměmi Schengenu. Ukrajinci totiž vyplnili přebytečná místa na polském pracovním trhu a omezili tlak na růst mezd, což v důsledku stabilizovalo polskou ekonomiku.

Například sedmadvacetiletý Oleksandr Potašnyj už rok pracuje ve Varšavě jako řidič pro alternativní taxi Uber. Vydělá si přibližně 1400 dolarů měsíčně (32.800 Kč), což je až třikrát více než na Ukrajině. Hledat práci na západě Evropské unie ale prý neplánuje, časem si chce v Polsku založit vlastní firmu.

Země, kde pracuje přes milion Ukrajinců, ale se znepokojením sleduje, kolik z Potašného krajanů se rozhodne stejně. Podle Potašného mnoho Ukrajinců, především ti, kteří se původně chtěli vrátit domů, zkusí hledat štěstí na Západě. "Já zůstat chci, ale ti, kteří se chtěli vrátit na Ukrajinu, (teď) nechtějí," cituje Potašného agentura Reuters.

Bezvízový styk se zeměmi schengenského prostoru ulehčí Ukrajincům, zejména sezonním stavebním dělníkům, hledat lépe placenou práci na Západě. I když nelegální. Polsko tak může přijít o významnou část pracovní síly.

Od ruské anexe Krymu v roce 2014, která uvrhla Ukrajinu do recese a nestability, žádají o pracovní povolení v sousedním Polsku stovky tisíc Ukrajinců ročně. Příliv ukrajinské pracovní síly podle ekonomů pomáhá držet pod kontrolou tlak na zvyšování mezd v Polsku a zároveň usnadňuje ekonomický růst. Polsko s 36 miliony obyvatel, z nichž pracovní sílu tvoří 16 milionů lidí, je navíc jednou z nejrychleji stárnoucích společností v EU.

Obavy polských bankéřů jsou spojeny se situací ve zbytku střední Evropy, kde roky migrace na západ EU způsobily nedostatek pracovních sil v regionu. "Je těžké to předpovídat, ale někteří Ukrajinci pracující v Polsku se teď určitě odstěhují, například do Německa," řekl člen Rady pro měnovou politiku centrální banky Lukasz Hardt.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1