Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potraviny a drogerie v Česku zdražily nejvíc v Evropě. Dbáme více na kvalitu, říká analytik

Potraviny a drogerie v Česku zdražily nejvíc v Evropě. Dbáme více na kvalitu, říká analytik

Potravinářské a drogistické výrobky v Česku zdražily ve 3. čtvrtletí téměř nejvíc v Evropě, uvedl Karel Týra z analytické společnosti Nielsen na Retail Summitu v Praze.

Tržby za mléčné produkty stouply loni ve třetím čtvrtletí o 11,6 procenta, alkoholu o 5,3 procenta a sladkostí o 5,5 procenta. Cenová hladina v ČR stoupla u tohoto sortimentu o 6,1 procenta meziročně, zatímco objem prodeje klesl o 0,9 procenta. Celková inflace v ČR loni v průměru stoupla o 2,5 procenta, což je nejvíc za posledních pět let.

"V letech 2015 a 2016 vývoj cenové hladiny stagnoval. Od posledního čtvrtletí roku 2016 vidíme nárůst, který je docela dramatický. Ve třetím kvartále je to již více než šest procent ve srovnání s obdobím o rok předtím. To samozřejmě má vliv i na to, kolik lidé jsou ochotni zboží spotřebovat," uvedl Týra.

Češi podle něj také více kupují kvalitnější potraviny. "U potravin to není tak ani o objemu, protože spotřebováváme přibližně stejně, ale podílí se na tom z části inflace. A určitě je patrný posun ke kvalitnějším typům potravin, mnohdy českým výrobkům, což sebou nese nějaké cenové navýšení," uvedl ředitel kvality společnosti Ahold Pavel Mikoška.

Podle obchodního ředitele Kofoly Martina Mináře byl růst cenové hladiny částečně způsoben zdražením produktů. "Výrazně větším důvodem bude právě to, že rostou (prodeje) některých kategorií zboží na úkor jiných. Například džusy a energetické drinky rostou výrazně rychleji než třeba ochucené vody," dodal. Více se také prodávají tzv. on-the-go formáty jako jsou třeba plechovky na úkor dvoulitrových balení.

Češi jsou spolu se Slováky lídry v Evropě pokud jde o nákup zboží ve slevách. V loňském třetím čtvrtletí bylo 54 procent tržeb za rychloobrátkové zboží v Česku získáno v rámci slevových akcí. Na Slovensku to bylo 56 procent. Ve Velké Británii to je 34 procent a v Německu 21 procent.

Opačná situace je u prodejů zboží vlastních značek. Nákupy zboží prodávaného pod privátními značkami obchodních řetězců činí v ČR 19 procent v případě potravin a rovněž 19 procent u drogerie a dlouhodobě se nemění. V Německu dosahují tyto prodeje 43 respektive 37 procent.

Retail Summit je konferencí pro účastníky obchodního trhu. Na jeho přípravě se podílejí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Vysoká škola ekonomická v Praze a společnost Blue Events. Minulého ročníku se podle pořadatelů zúčastnilo 1111 obchodníků a jejich dodavatelů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1