Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přes 90 procent malých firem čeká zlepšení své situace. Čtvrtina chce nabírat nové zaměstnance

Přes 90 procent malých firem čeká zlepšení své situace. Čtvrtina chce nabírat nové zaměstnance

České malé a střední podniky vidí první polovinu letošního roku mimořádně optimisticky. Více než 90 procent z nich čeká zlepšení své ekonomické situace či zachování současného výborného stavu. A to i navzdory tomu, že jejich rozvoj výrazně brzdí nedostatek kvalifikované pracovní síly. České firmy jsou nejoptimističtější v Evropě. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory mezi 521 tuzemskými podniky.

Třetina podnikatelů očekává další zlepšení své situace co do obratu, počtu zaměstnanců, cen produkce či služeb, rozsahu investic nebo stavu zakázek a objednávek. Téměř čtvrtina podniků chce nabírat další zaměstnance. Letos chce dále navyšovat investice přes 30 procent firem.

Hospodářská komora výsledky šetření zpracovává společně s asociací UEAPME (European Association of Craft, Small and Medium-sized Enterprises) pro účely mezinárodního srovnání pomocí Indexu podnikatelské nálady malých a středních podniků.

Malé a střední podniky v zemích eurozóny jsou optimističtější, hodnota indexu v nich dosahuje v průměru 83,1, v evropských zemích mimo eurozónu je to 73,5. „Srovnáme-li české výsledky s vybranými skupinami evropských zemí, vidíme od poloviny roku 2015 zvětšování rozdílů v rámci Evropy. Zatímco hodnoty indexu v zemích eurozóny se přibližují hodnotám ČR, nůžky mezi zeměmi platícími eurem a evropskými zeměmi používajícími vlastní měnu se rozevřely,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Poměrně dramatický vývoj byl zaznamenán u zemí potenciálně nejvíce poškozených brexitem - tedy u Velká Británie, Irska a Dánska. Po čtyřech pololetích poklesu tam malé a střední firmy konečně očekávají zlepšení. Index zde ale dosahuje hodnoty 68,2.

Zlepšuje se i ekonomická situace v zemích eurozóny. To bude znamenat i silnější poptávku po českých výrobcích, což je zároveň pro proexportně orientovanou ekonomiku i velmi dobrým signálem, že rok 2018 by mohl být úspěšný.

Index podnikatelské nálady malých a středních podniků publikuje dvakrát ročně organizace UEAPME na základě dat z šetření v rámci členských a partnerských zemí. Index je počítán jako průměr malých a středních firem, které nahlásily pozitivní nebo stabilní situaci a očekávají pozitivní nebo stabilní vývoj pro další období. Proto se index může pohybovat od 100 (vše pozitivní nebo neutrální) do nula (vše negativní).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1