Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přímé zahraniční investice vytvořily v Evropě na čtvrt milionu pracovních míst. V Česku jich přibylo 14 tisíc

Přímé zahraniční investice vytvořily v Evropě na čtvrt milionu pracovních míst. V Česku jich přibylo 14 tisíc

Přímé zahraniční investice v Evropě překonaly v roce 2016 další rekord. Zahraniční investoři zahájili historicky nejvíce projektů a vytvořili čtvrt milionu nových pracovních míst. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory (European Attractiveness Survey), který pravidelně provádí společnost EY. Tento trend se samozřejmě projevil i v České republice, kde takových míst přibylo na 14 tisíc. 

Nejatraktivnější evropskou zemí, co se týče zahraničních investic, zůstává Velká Británie, hned za ní stojí Německo a Francie. Jako investorsky atraktivní se však ukázal také region střední a východní Evropy. Mezi deset nejatraktivnějších států se letos probojovala i Česká republika, která skončila na 8. místě z hlediska počtu pracovních míst vytvořených přímými zahraničními investicemi. Investoři zde vloni zahájili celkem 110 projektů, přičemž v roce 2015 to bylo jen 70.

„Střední a východní Evropa se v posledních letech stává z hlediska zahraničních investic stále vyhledávanější destinací. Nabízí mnohé atraktivní podmínky, kterým jednoznačně dominuje vzdělaná, kvalifikovaná, ale přesto finančně relativně dostupná pracovní síla. Důležitým aspektem při rozhodování investorů je i členství států v Evropské unii,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě.

„Aktuálně rekordně nízká nezaměstnanost v České republice a s tím související silný tlak na růst mezd bude do budoucna působit jako přirozený filtr na příchod investorů z oborů s vyšší přidanou hodnotou, jako IT nebo jemné strojírenství. Naší výhodou proti ostatním zemím Evropy je strategická poloha v srdci Evropy a relativně dobrá úroveň infrastruktury,“komentuje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice.

Ačkoliv si Evropa v atraktivitě pro přímé zahraniční investice vede velmi dobře, musí země na pokračování tohoto pozitivního trendu nadále pracovat. Investory nejčastěji skloňovanou překážkou je nejasná situace kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie. „Pro investory je důležitá stabilita politického a ekonomického prostředí. Evropa i Británie musí co nejdříve přijít s jasným řešením a časovým plánem kompletního odchodu země z evropského spolku. I když Brexit vyvolal v Evropě pocity nejistoty a nestability, mnohé společnosti zároveň přiměl přemýšlet nad budoucím vývojem, strategií či postupy,“ dodává Magdalena Souček.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1