Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusnok: Ekonomika se přehřívá, roste nad svoje možnosti. Údaje o trhu práce jsou neuvěřitelné

Rusnok: Ekonomika se přehřívá, roste nad svoje možnosti. Údaje o trhu práce jsou neuvěřitelné

Podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka česká ekonomika roste poměrně robustně nad svoje možnosti a je nad takzvaným potenciálem. Rusnok to řekl u kulatého stolu s podnikateli v Liberci. Do jisté míry se podle něj přehřívá a důsledkem je nerovnováha na některých trzích, nejviditelnější je to na trhu práce. Údaje o českém trhu práce jsou neuvěřitelné, v hospodářství to působí obrovské problémy, lidi nejsou a už není kde brát, je to i důsledek demografického vývoje. Zlepšení nelze očekávat, doplnil Rusnok.

"Je to podle mého soudu výsledek konjunkturální situace, která je mimořádně příznivá. Jsme na vrcholu hospodářského cyklu. Rosteme nad potenciál, který odhadujeme pro českou ekonomiku někde tak do tří procent. Loni jsme rostli o 4,5 procenta, letos pravděpodobně porosteme někde kolem 3,5 procenta, možná i mírně více. Příští rok zatím odhadujeme stále nad třemi procenty, byť asi o něco méně," poznamenal Rusnok.

V únoru nezaměstnanost v Česku klesla na 3,7 procenta z lednových 3,9 procenta. Míra nezaměstnanosti tak dosáhla na dosud nejnižší únorovou hodnotu, shodli se analytici. Podle nich bude nezaměstnanost i dál klesat a ekonomika se letos dostane do situace, kdy počet volných pracovních míst bude převyšovat počet uchazečů o práci.

Rusnok řekl, že i v dalších letech lze očekávat růst ekonomiky, alespoň tomu nasvědčují informace z výroby. Tomáš Zapadlo ze společnosti Grupo Antolin Bohemia dnes v Liberci konstatoval, že firma má zajištěné zakázky a předpokládá další růst produkce zhruba o deset procent. "Problém je ale s pracovní silou, my jsme nikdy nebyli příznivci zaměstnávání zahraničních pracovníků," poznamenal. Teď ale výroba bez nich není možná. Grupo Antolin už nezaměstnává jen Poláky a Slováky, ale obrací se i dál na východ na Ukrajinu. "Za poslední tři měsíce jsme nepřijali jediného pracovníka, nejsou," řekl Zapadlo.

Česku podle Rusnoka stejně jako většině Evropy klesá potenciál práceschopného obyvatelstva z demografických důvodů. "Je to do jisté míry kompenzováno narůstajícím důchodovým věkem, to ale samo o sobě nestačí," poznamenal guvernér ČNB. Na trh práce se v souvislosti s nedostatkem pracovních sil dostávají i lidi, kteří na něm nikdy nebyli. Přesto to nestačí a roste tlak na dovoz pracovníků, šancí jsou podle něj i investice do automatizace a robotizace výroby. I když podle některých odhadů mohou stroje nahradit jen kolem deseti procent lidí.

Nedostatek zaměstnanců tlačí nahoru mzdy. Současné tempo růstu mezd na úrovni dvouciferných čísel není ale podle Rusnoka dlouhodobě udržitelné. "Byť by se část toho rostoucího nákladu dařilo krýt rostoucí produktivitou práce, což se zatím daří, má to ale samozřejmě svoje limity," poznamenal guvernér ČNB. Tlak na zvyšování mezd podle Zapadla zvyšuje náklady i na agenturní pracovníky, kteří byli dříve levnější. "Často jsou dokonce dražší než naši lidé, a proto i my pak musíme zvyšovat mzdy," dodal.

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2017 poprvé překonala hranici 30.000 korun, meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun. To je o 2337 korun meziročně víc. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek vzrostl o 5,3 procenta. Růst mezd je tak nejrychlejší od roku 2008, podle analytiků je dán právě napjatou situací na trhu práce, firmy se přetahují o pracovníky, kterých je nedostatek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1