Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

S bitcoiny se ještě nudit nebudete. Co ovlivňuje nejistou budoucnost kryptoměn?

S bitcoiny se ještě nudit nebudete. Co ovlivňuje nejistou budoucnost kryptoměn?

Strmý růst vystřídal začátkem roku 2018 propad. Jaká je budoucnost bitcoinu a dalších kryptoměn? Masivní pokles jejich ceny jen podtrhuje význam otázky na vývoj a další směřování. Kurz bitcoinu zajímá i některé významné osobnosti světa byznysu. John McAfee, zakladatel firmy vyvíjející antivirový software, dokonce tvrdí, že do konce roku 2020 bude jeden bitcoin stát milion dolarů. Jinak prý sní vlastní penis.

Podle kritických hlasů, mezi něž patří například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, není bitcoin a jiné kryptoměny ničím jiným než jedním velkým Ponziho schématem, tedy podvodem. Tyto hlasy mu předpovídají brzký cenový kolaps až k nule.

Jiný nositel prestižní ceny Robert Schiller na Světovém ekonomickém fóru v Davosu dodal, že takové umírání bitcoinu může trvat ještě dlouhá léta, což slova o rychlém krachu Ponzi schématu nabourává.

Propagátor bitcoinu Andreas Antonopoulos dodává, že bitcoin se již od svého počátku vyvíjí v překotném střídání bublin a jejich krachů. „V dosavadní historii bitcoinu jsme viděli už šest bublin, přičemž po prasknutí každé z nich stál bitcoin výše než na jejím začátku,“ míní jeden z nejuznávanějších odborníků na kryptoměny Andreas Antonopoulos.

Cena Bitcoinu v roce 2018

Předpovědi z konce roku tvrdí, že bitcoin v pořádné bublině vlastně ještě ani není. Odhady jeho ceny pro letošní rok se pohybovaly od 40 to 100 tisíc dolarů za jednu digitální minci. Jiné analýzy jsou uměřenější. Datový analytik Xoel López Barat na základě technické analýzy kurzu bitcoinu uvedl, že nejpravděpodobnější cena na konci roku 2018 je 25 až 90 tisíc dolarů.

Všechny tyto odhady jsou však vzhledem k výkyvům ceny bitcoinu pořád ale jen hádáním budoucnosti. Existuje přitom několik faktorů, které mohou cenu poslat výrazně nahoru i podkopat v souladu s katastrofickými scénáři. „Býci“ i „medvědi“ tak argumentům a trendům níže uvedeným budou zákonitě dle svého sentimentu přisuzovat odlišnou váhu.

Co konkrétně zahýbe s cenou kryptoměn? Čtěte pokračování článku na webu E15 >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1