Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda chce v Boleslavi vytvořit tři tisíce nových míst. Závisí na dohodě s odbory

Škoda chce v Boleslavi vytvořit tři tisíce nových míst. Závisí na dohodě s odbory

Škoda Auto plánuje vytvořit v Mladé Boleslavi okolo 3000 nových pracovních míst, pokud se dohodne s odboráři na zavedení 18směnného provozu. Ten má zajistit potřebné zvýšení kapacity mateřského závodu automobilky. V rozhovoru s ČTK to dnes uvedl předseda představenstva Škody Bernhard Maier.

„V případě rozšíření výrobních kapacit v Mladé Boleslavi bychom také museli začít připravovat infrastrukturu, aby něco takového vůbec bylo možné. Chceme proto v nejbližší době zahájit jednání s vládou, Středočeským krajem i městem Mladá Boleslav,“ řekl ČTK.

Škoda je podle Maiera připravená investovat do rozvoje regionu vyšší dvoumístnou částku v milionech eur. „Jsme rádi, že se naši zaměstnanci chtějí podílet na našem růstu a zároveň jsme si vědomi naší odpovědnosti, kterou vůči nim máme. Ta nekončí za branami našeho závodu,“ podotkl. Škoda v současnosti v Boleslavi zaměstnává 23 000 lidí, což je více než polovina obyvatel města.

Ve Škoda Auto v současnosti běží kolektivní vyjednávání s odbory o mzdách. Firma zaměstnancům nabídla růst mezd o 15 procent během 27 měsíců a další jednorázové platby. Škoda ale zvýšení platů podmiňuje právě dohodou o možném rozšíření využití atypických směnných systémů v závodě v Mladé Boleslavi. Předseda podnikové rady Jaroslav Povšík proto nabídku Škody označil za „velkou bachratou nulu“, nabídka podle něj odpovídá požadavkům odborů na zvyšování mezd během jednoho roku.

Automobilka loni celosvětově vyrobila přes 1,2 milionu vozů a letos očekává další růst. Kvůli tomu se snaží navyšovat výrobní kapacity ve stávajících závodech v Boleslavi a Kvasinách i v zahraničí. Podle Maiera chce mít Škoda hlavní výrobní základnu pro Evropu v Česku, pokud by se ale nedohodla s odbory, musela by hledat kapacitu v jiných zemích, například v Německu. V roce 2025 chce Škoda vyrábět dva miliony aut.

Do konce roku 2020 chce Škoda uvést 19 nových modelů, mezi nimi bude pět aut na elektrický pohon. Jádro výroby technologií pro elektromobily bude podle Maiera v České republice.

Škoda v Ženevě představila koncept městského crossoveru Vision X, který se má začít vyrábět příští rok. Již letos odstartuje produkce modernizované Fabie, SUV Kodiaq ve výbavě Laurin&Klement, nebo představí dvě nové SUV v Číně. Následovat by měl facelift Superbu, Superb plugin hybrid, elektrické Citigo nebo nový Rapid.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1