Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump udeřil na Čínu novými cly. Dotknou se dovozu za bilion korun, Američané to pocítí na vlastní kůži

Trump udeřil na Čínu novými cly. Dotknou se dovozu za bilion korun, Američané to pocítí na vlastní kůži

Americký prezident Donald Trump oznámil nové sankce a cla na dovoz čínského zboží. Bílý dům tím reaguje na údajné krádeže duševního vlastnictví a technologií. Experti se však obávají, že prezidentův sólový postup může být ve skutečnosti kontraproduktivní a naruší kolektivní snahy v boji proti čínským nekalostem.

Hodnota sankcí a cel by měla dosáhnout minimálně 50 miliard dolarů (asi 1 bilionu korun). Zmiňovaná je i částka o deset miliard dolarů vyšší. Každopádně je to dosud nejtvrdší krok, který Trumpova administrativa proti Číně učinila.

Washington viní Peking z krádeží duševního vlastnictví a technologií amerických firem. Ty měly čínské kroky připravit o miliardy dolarů. Trh pak díky Číně podle obhájců restrikcí přišel o tisíce pracovních míst.

Boty, oblečení i elektronika

Sankce a cla se týkají dovozu čínského zboží do Spojených států. Zasáhnou takřka sto odvětví včetně těch, které běžný Američan pocítí už při první návštěvě obchodu – obuvnictví, oblečení nebo elektronika. Konkrétní seznam má teď do dvou týdnů vypracovat úřad obchodního zmocněnce USA.

Kromě toho Trumpův krok citelně dopadne na čínské investice do amerických společností a nemovitostí. I ty chce prezident omezit, aby čelil ambiciózní politice Pekingu v oblasti průmyslu, umělé inteligence a mobilních technologií. Trump chce od ministerstva financí slyšet konkrétní opatření. V současnosti Čína v USA investuje desítky miliard ročně.

Čína tvrdí, že z jejích investic v USA mají prospěch obě strany. Podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying nestojí Peking o obchodní válku. Číňané ale už dříve prohlašovali, že jsou připraveni na kroky Washingtonu odpovědět. Nyní to bez bližších podrobností zopakovali. „Pokud by přišel den, kdy by USA učinily opatření, které by poškozovalo naše zájmy, rozhodně přijmeme rázné a nezbytné protiopatření, abychom je ochránili,“ zmínila dříve mluvčí.

Pokračování protekcionismu

Trump krokem pokračuje ve svém protekcionistickém snažení, které zahrnovalo například hojně kritizovaná cla na dovoz hliníku a oceli. I ta byla namířená proti Číně. Šéf Bílého domu se nijak netajil tím, že mu vadí především levná čínská ocel, která zaplavuje Evropu a Spojené státy.

„Používají dumping u oceli a ničí náš ocelářský průmysl. Dělají to po desetiletí a já to zastavím,“ vyhlašoval už loni v létě odhodlaně Trump a dodával, že „když nemáte ocel, nemáte zemi.“

Efekt nových opatření má být přitom silnější než v případě cel na hliník a ocel. U nich se počítá s dopadem na dovážené zboží v hodnotě asi 33 miliard dolarů (cca 680 miliard korun). Nyní se mluví o již zmíněných 50 miliardách.

Na rozdíl od předchozího kroku má ale nyní Trump na své straně Kongres. V něm převládá podpora činů namířených proti Číně. Před cly na hliník a ocel naopak mnozí zákonodárci včetně republikánů Trumpa odrazovali.

Společný postup by byl efektivnější, tvrdí kritici

Zatímco politikům se nejnovější plán líbí, nadšení z něj nejsou zástupci byznysu. Ten dlouhodobě obhajuje obchodování s Čínou navzdory obviněním z krádeží duševního vlastnictví. Nyní mezi podnikateli narůstá nespokojenost.

„Soustředěná snaha řešit problémy je lepší než ukládání sankcí, které přinesou vedlejší škody americkým domácnostem, zemědělcům a výrobcům,“ komentoval Trumpův krok Jake Parker, viceprezident Americko-čínské obchodní rady.

Spokojenost nepanuje ani mezi ekonomy. Ti sice uznávají, že je potřeba proti čínským nekalostem zasáhnout, raději by však viděli koordinovanou snahu USA a jejich spojenců než Trumpovy sólové akce.

„Bude daleko efektivnější, když budou postupovat společně. Fakt, že Spojené státy dělají tohle všechno samy, zřejmě oslabuje jejich pozici,“ domnívá se Meredith Crowley, expertka na mezinárodní obchod z Univerzity v Cambridge.

Evropská unie přitom letos v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu připustila, že by společenství mohlo s USA spolupracovat. Místo toho se však Bílý dům uchýlil k zavedení cel, která dopadla i na EU, čímž Brusel jen popudil a dočkal se hrozeb odvetných opatření.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1