Trump ukazuje Číně svaly. Jeho hrozby jsou signálem i pro Evropu | info.cz

Články odjinud

Trump ukazuje Číně svaly. Jeho hrozby jsou signálem i pro Evropu

Nové hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkývaly světové trhy. Trump v neděli večer pohrozil Číně, že zpřísní loni zavedená cla na dovoz zboží z asijské země. Ještě minulý týden přitom vztahy obou velmocí vypadaly podstatně lépe. Prezidentovy tweety přitom mohou být důležitým signálem i pro Evropu a pro Česko.

Trump v neděli napsal, že cla se pozitivně projevila na výsledcích americké ekonomiky. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku vykázala překvapivě vysoký růst 3,2 procenta HDP, což prezident nezapomněl prezentovat jako svoji zásluhu, ačkoli vlivů na ekonomický růst je tradičně více než jen politika stávající administrativy.

Důležitější částí jeho tweetu byla hrozba zvýšení dosavadních cel na čínské produkty. V současnosti platí na část čínského zboží dováženého do USA 25procentní, na část 10procentní sazba a zbytek je bez zátěže.

„Desetiprocentní sazba se v pátek zvýší na 25 procent,“ napsal Trump. Opatření by se dotklo produktů za zhruba 200 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun). Trump chce navíc v brzké době uvalit cla i na zbytek zboží, kterého se ještě netýkají. Opět ve výši 25 procent.

Trhy na vyhlášení šéfa Bílého domu zareagovaly negativně. Ty asijské se po otevření propadly až o šest procent. Menším propadem mezi jedním a dvěma procenty zareagovala Evropa. Padaly i burzy ve Spojených státech a například miliardář Warren Buffet varoval před obchodní válkou, která by měla „dopady na celý svět“.

Neustupovat a ukázat sílu

Co vlastně Trumpa přimělo k radikálnímu prohlášení? Podle jeho slov pokračují jednání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi příliš pomalu. Tento týden přitom mělo podle amerických médií dojít k finálním debatám.

USA tlačí na to, aby dohoda zavazovala Čínu k většímu nákupu amerického zboží. Trumpovi dlouhodobě vadí negativní obchodní bilance, jejíž deficit loni vzrostl téměř na 379 miliard dolarů (8,7 bilionu korun). Američané by ale zároveň rádi ochránili své firmy, které se bojí krádeží technologií a know-how, pokud budou do asijské země expandovat.

Čínští vyjednavači podle zdrojů listu New York Times minulý týden přitvrdili, když odmítli, aby dohoda zahrnovala jakékoli nutné změny tamní legislativy. Peking v březnu schválil nová pravidla, která měla posílit ochranu zahraničních firem. Podle americké administrativy však kroky čínské vlády nedávají podnikům dostatečné záruky. USA také odmítají požadavky na zmírnění některých cel ještě před uzavřením dohody.

Trumpovo tweetování o Číně, v němž pokračoval podobným stylem i v pondělí, znovu ukázalo, jak nejasné hlasy nyní z Bílého domu vychází. Ministr financí Steve Mnuchin minulý týden po krátké cestě do Pekingu neskrýval optimismus nad jednáním. Podobně se vyjadřovali i externí prezidentovi poradci. Jenže hlavní vyjednavač a dlouholetý kritik čínských ekonomických praktik Robert Lighthizer měl na věc jiný pohled. Dohoda podle něj není dostatečně dobrá. U Trumpa jeho názor převážil. A podporu pro tvrdý přístup získal i u zákonodárců obou hlavních amerických stran. „Neustupovat. Síla je jediný způsob, jak nad Čínou vyhrát,“ tweetoval lídr demokratické senátní menšiny Chuck Schumer.

Pokud by Trump cla skutečně zpřísnil, znamenalo by to podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše silný signál. „Ale zatím nevíme, jestli k tomu skutečně dojde. Zda to není jen součást vyjednávací taktiky,“ řekl Bureš pro INFO.CZ.

Americký byznys cla nechce, víc ale škodí Číně

Trump už v minulosti využíval podobných hrozeb a pravdou je, že někdy cla jako součást vyjednávání skutečně zavedl. Když Američané domlouvali s Kanadou a Mexikem nástupce smlouvy NAFTA, rozhodl prezident o clech na dovoz hliníku a oceli, která se mimo jiné dotkla i Japonska nebo zemí Evropské unie. Pohrozil též uvalením cel na automobilový průmysl.

Tato strategie ale nachází silného oponenta v americkém byznysu, který jinak snahy americké administrativy více tlačit na Čínu podporuje. Obchodníkům vadí, že Peking oplatil Washingtonu stejnou mincí, což jim zvedlo náklady a ubralo marže. „Nikdo v obchodní komunitě nemá rád cla. Poškozují lidi, kteří je zavedli, stejně jako ty, na něž jsou uvaleny,“ prohlásil předseda Americké obchodní komory v Číně Tim Stratford.

Ačkoli dopady současné zátěže na vzájemný obchod mezi Čínou a USA nemají ekonomové detailně zmapované, Bureš soudí, že více škodí Pekingu. „Dopad je spíše než v USA vidět u evropských obchodních partnerů Číny, mezi které patří například německý průmyslový sektor,“ domnívá se ekonom.

Americká ekonomika může tíhu cel pocítit hlavně skrze akciové trhy. Pokles tržeb ze zahraničí má vliv na americké spotřebitele, kteří drží akcie. Menší důvěra občas vede například ke snížení chuti utrácet, což se následně projeví na výkonu hospodářství.

Signál pro Evropu i Česko

Trumpovy hrozby však mohou být důležitým signálem nejen pro Peking a akciové trhy, ale i pro Evropu, která netrpělivě čeká na zmíněné rozhodnutí ohledně cel na dovoz automobilů. K těm Trumpa motivuje především negativní obchodní bilance s Německem. Jasno by mělo být do poloviny května.

A jestliže to v únoru vypadalo na vstřícnější tvář, když šéf Bílého domu prohlásil, že vzhledem k posunu ve vyjednávání odloží plánované zvýšení zavedených cel pro Čínu, nyní se vrátila tvrdá rétorika. „Pokud nepůjde jen o hru a skutečně se vracíme do fáze obchodního konfliktu, znamená to, že Trump poté, co se zalekl reakce akciových trhů, dává najevo, že bude znovu tlačit na pilu,“ potvrzuje Bureš. Zároveň ale upozorňuje, že vyjednávání s Čínou a Evropskou unií nelze srovnávat. Už jen proto, že EU a USA mají vesměs standardní vztahy a americké firmy v Evropě nemusí řešit problémy s duševním vlastnictvím nebo opatřeními na podporu některých konkrétních podniků.

O zavedení cel na automobilový průmysl jednali v zimě s americkými představiteli i čeští politici. Téma na návštěvě USA zvedl nejprve ministr zahraničí Tomáš Petříček a během březnového setkání s Donaldem Trumpem také premiér Andrej Babiš. „Apeloval jsem na něj, že pro nás by to nebylo dobré, a je potřeba, aby se tyto dvě velké ekonomiky (USA a EU, pozn. redakce) dohodly,“ říkal tehdy Babiš s tím, že mu Trump popsal jednání s EU jako „těžká“.

Pro Česko je přitom toto téma zcela zásadní – automobilový průmysl je pilířem české ekonomiky. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu v něm pracuje více než než 150 tisíc lidí a tvoří přes 20 procent české průmyslové výroby a zároveň i přes 20 procent vývozu. Případná cla by tak tuzemský trh pocítil velice silně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud