Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpovi hliník nestačí, nyní míří na solar Evropy. Chce z USA vyhnat německé automobilky

Trumpovi hliník nestačí, nyní míří na solar Evropy. Chce z USA vyhnat německé automobilky

Zrušená výjimka na bezcelní dovoz hliníku a oceli Donaldu Trumpovi nestačí. Americký prezident sice neustále opakuje, že si obchodní válku s Evropou nepřeje, dělá však vše proto, aby ji vyprovokoval. Ve svém posledním výpadu totiž míří přímo na solar Evropy - na automobilový sektor nejsilnější ekonomiky osmadvacítky: Německa. "Chce dostat evropská auta z amerických měst," tvrdí nejmenované zdroje obeznámené se situací. 

Americký prezident si podle německého časopisu Wirtschaftswoche nebere servítky. Podle nejmenovaných zdrojů citovaných magazínem totiž už má dost toho, že ulice New Yorku a dalších amerických měst brázdí evropské, především německé, automobily a chce cizí výrobce vytlačit z amerického trhu.

Trump plánuje, že by k tomu využil stejnou legislativu, díky které Spojené státy před několika měsíci zavedly cla na dovoz oceli a hliníku – tedy zákon z roku 1962, podle kterého záplava evropských aut představuje ohrožení pro americkou národní bezpečnost. Na dovážené vozy by tak mohly být uvaleny až 25procentní cla, dodávají informované zdroje. 

Americký prezident to podle všeho myslí vážně. „Už brzy oznámíme důležitou zprávu pro americké automobilky,“ tweetnul nedávno. „Po nespočtu dekád, kdy jste ztráceli pracovní místa ve prospěch jiných států, se konečně dočkáte!“

V Evropě se hlava Spojených států jen těžko shledává s pochopením. „To snad musí být nějaká provokace!“ reagoval pro tiskovou agenturu Bloomberg Eric Schweitzer, prezident Asociace německých komor průmyslu a obchodu. „Mám čím dál tím větší pocit, že Spojeným státům nejde o pluralitu nápadů a konkurenční prostředí, ale o vládu síly. Mrzí mě to.“

Právě němečtí výrobci přitom mají v sázce nejvíc. Jejich vozy ve Spojených státech tvoří až 90 procent prémiového segmentu automobilů a případná cla by tak mohla podle odhadů zatížit německou ekonomiku až šesti miliardami dolarů ročně.

Trumpova agresivní obchodní politika se nicméně opírá o některé reálné fundamenty. Na evropské automobilky se totiž aktuálně vztahuje celní povinnost v USA ve výši 2.5 procenta, americké automobilky však za přístup na evropský trh musejí platit 10 procent. Disproporce panují i v celkových objemech. Zatímco hodnota dovozu osobních aut z USA do EU loni činila 6.2 miliardy eur, hodnota dodávek opačným směrem dosáhla 37 miliard eur.

Podle odborníků by nicméně byl přínos cel pro Spojené státy jen krátkodobý. „Je pravda, že uvalení cel může Spojeným státům přinést jisté krátkodobé zisky či další výhody, ale v dlouhodobém měřítku prodělají. Když totiž do obchodního systému přidáte náklady a komplikace, tak za ně někdo musí zaplatit. Pokud přidáte byrokratické komplikace způsobené zavedením cel, zaplatí za ně celý systém. Myslím, že jde o velmi chybný přístup a doufám, že k němu nedojde,“ řekl pro INFO.CZ Philippe Peters, vedoucí partner poradenské společnosti EY pro oblast Strategy & Customer v regionu EMEIA.

Negativně se o návrhu vyjádřila i Americká mezinárodní federace automobilových dealerů. „Vnímat import automobilů jako záležitost národní bezpečnosti znamená přivolávání ekonomické pohromy pro spotřebitele, dealery i jejich zaměstnance."

Akcie německých výrobců ve čtvrtek oslabují, po poledni akcie společnosti Daimler ztrácely 0,9 procenta, BWM 0,45 procenta, VW 1,36 procenta a Porsche jedno procento.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1