Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tržby českých firem loni stouply, zisky klesly. Žebříčku velí Škoda, ČEZ a Agrofert

Tržby českých firem loni stouply, zisky klesly. Žebříčku velí Škoda, ČEZ a Agrofert

Tržby stovky největších tuzemských firem loni meziročně stouply o 2,4 procenta na 2,7 bilionu korun. Jejich zisky naopak klesly o 1,1 procenta na 186 miliard korun. Nejvyšší příčky žebříčku Czech Top 100 opět obsadily Škoda Auto, ČEZ a Agrofert. Mladoboleslavská automobilka zvítězila v žebříčcích nejvyšších tržeb i nejvyšších zisků. Na tiskové konferenci to dnes uvedl předseda Sdružení Czech Top 100 Jan Struž.

Podle údajů sdružení vykázala vítězná Škoda Auto v loňském roce tržby 407,4 miliardy Kč, meziročně o 53 miliard korun více. ČEZ utržil téměř 202 miliard Kč, Agrofert 155 miliard Kč. Čtvrtá příčka patří Energetickému a průmyslovému holdingu za tržby 153 miliard Kč. Páté místo obsadil Unipetrol, jenž utržil přes 118 miliard Kč.

Nejlepšího hospodářského výsledku před zdaněním dosáhla podle sdružení loni Škoda Auto s 39,1 miliardy Kč, což je o 8,3 miliardy Kč více než v roce 2016. Firmou s druhým nejvyšším ziskem se stal ČEZ, který byl předloni až pátý v pořadí. Dopomohl mu k tomu zisk ve výši 22,8 miliardy korun. Třetí největší zisk měl Unipetrol, který vydělal 9,9 miliardy. Kč, dodalo sdružení.

Žebříček největších zaměstnavatelů tentokrát ovládl Agrofert se 32.770 zaměstnanci a sesadil z prvního místa Českou poštu, jejíž počet zaměstnanců byl 30.807, a klesla tak až na třetí místo za Škodu Auto zaměstnávající v roce 2017 31.626 lidí. Čtvrtý ČEZ dal práci 28.336 lidem, páté České dráhy 14.800 zaměstnancům. Agrofert sám uvádí, že v ČR zaměstnává více než 22.000 lidí, zbytek jsou pracovníci v zahraničí.

V rámci spolupráce sdružení s poradenskou firmou TPA Group je vyhlašována také cena pro takzvanou gentlemanskou firmu. Letos byla oceněna společnost Rybářství Třeboň. Cenu získala podle pořadatelů zejména za péči o historický odkaz oboru, rozvoj a angažovanost v regionu, podporu vzdělávání, vědy a výzkumu i důraz na ochranu životního prostředí.

Poradenská společnost Bisnode pak v rámci samostatné kategorie zveřejnila žebříček 100 nejstabilnějších českých firem. Ocenění Czech Stability Award získala firma Cement Hranice, výrobce cementů, suchých omítkových a maltových směsí a dalších pojiv.

„Celkem 65 nejlépe hodnocených firem v rámci žebříčku podniká v oblasti výroby, 11 z nich ve výrobě dílů a příslušenství pro motorová vozidla,“ uvedl dnes ředitel Bisnode pro Českou republiku a Slovensko Jiří Skopový. Podíl firem ze zpracovatelského průmyslu v žebříčku podle něj v posledních letech narůstá, meziročně se zvýšil o 15 procentních bodů. „Důvodem je stále vynikající kondice tuzemské ekonomiky, nicméně již sledujeme náznaky zpomalování,“ dodal.

Už podruhé pak letos Sdružení Czech Top 100 udělí také ocenění Ambasador České republiky. „Oceníme tak osobnosti, které se zasloužily o věhlas naší země v zahraničí v různých oblastech a my bychom jim chtěli tímto vyslovit uznání a poděkovat,“ uvedl Struž.

Dodal, že v letošním roce ocenění získala tenistka Petra Kvitová, architektka Eva Jiřičná, ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a herec Jiří Bartoška a operní pěvkyně Gabriela Beňačková. Ocenění získalo také hlavní město Praha. Laureáti navázali na loňské oceněné - Ivanu Trumpovou, Karla Gotta, Miroslava Černoška a Pavla Koláře.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1