Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko nad ekonomickou propastí. Hrozí i reforma, která ožebračí obyvatelstvo, míní analytik

Turecko nad ekonomickou propastí. Hrozí i reforma, která ožebračí obyvatelstvo, míní analytik

Cena za ekonomický populismus je pro Turecko mimořádně vysoká. Tamní měna se jen v posledním měsíci propadla o 20 procent, inflace bují dvouciferným tempem a vysoké úrokové sazby prodražují podnikatelům jejich úvěry. „Je dokonce možné, že v Turecku bude vyhlášena měnová reforma, která ožebračí místní obyvatelstvo,“ říká pro INFO.CZ Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BHS.

Turecká ekonomika zažívá turbulentní časy. Přibližně měsíc před prezidentskými volbami totiž rapidně oslabuje měna, bují inflace a lidé reptají na vysoké úrokové sazby, které jim prodražují úvěry. „Volatilní mix předvolebního populismu a posilujícího dolaru dostal zemi až na okraj měnové krize,“ všímá si renomovaný deník Financial Times.

„Země je ve vážných ekonomických problémech,“ souhlasí hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček. „Tento vývoj je způsoben autoritativní politikou prezidenta Erdogana, který stupňováním represí odrazuje zahraniční investory, což brání rozvoji země. Obyvatelé raději používají dolary a eura, což vede ke znehodnocení měny a vysoké inflaci.“

Zatím poslední lekce autoritativního přístupu přišla během Erdoganovy návštěvy ve Velké Británii před dvěma týdny. Politik se na svém zahraničním turné snažil uklidnit investory, povedl se mu však opak. Během rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačil snahy o omezení nezávislosti centrální banky, což poslalo tureckou měnu liru do kolen.

Měna briskně nalezla své nové dno a oslabila až k úrovni pěti lir za dolar, v roce 2011 se přitom obchodovala v kurzu 1.6 liry za dolar.

„Oslabování liry je dáno právě obavou investorů ohledně směřování turecké ekonomiky a politiky,“ analyzuje situaci pro INFO.CZ ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Další vývoj na trhu bude záviset především na celkové náladě regionálních investorů, a také na výsledku blížících se voleb. I pokud v nich opět vyhraje AKP a prezident Erdogan, může turecká centrální banka ponechat sazby výše a bojovat s inflací a tak i s oslabováním liry.“

Jenže turecký prezident se nyní ocitnul na křižovatce. Jeho ekonomický populismus, ve kterém svádí oslabující měnu na externí faktory, sice boduje u voličů, jenže dále prohlubuje nedůvěru investorů. A vice versa. Pokud by chtěl uklidnit investory, nejspíš by přišel o možná rozhodující hlasy. Zda se mu podaří z prekérní situace elegantně vybruslit, bude jasné 24. června po uzavření volebních místností.

I pokud však prezident v předčasných volbách svůj mandát obhájí, konec problémů turecké ekonomiky to znamenat rozhodně nemusí. „Posílením jeho pozice by vzniknul ještě větší tlak na ´nezávislost´ centrální banky a na tureckou měnu. V případě dalších zvýšení úrokových sazeb na druhé straně Atlantiku, které se čeká už v červnu, to pro Turecko nenaznačuje povzbudivé vyhlídky na změnu,“ uzavírá Roman Koděra, manažer Saxo Bank.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1