Babiš může vykonávat prezidentské pravomoci i bez voleb. Jde také o amnestii a trestní stíhání | info.cz

Články odjinud

Babiš může vykonávat prezidentské pravomoci i bez voleb. Jde také o amnestii a trestní stíhání

ANALÝZA | Nástup prezidenta Miloše Zemana do nemocnice oživil spekulace o jeho zdravotním stavu, stejně jako debaty o tom, jak české právo řeší situaci, kdy prezident nevykonává svůj úřad, nebo se tento uvolní. Podle Ústavy by jeho pravomoci v současné době přešly zejména do rukou hnutí ANO, z větší částí by se o ně totiž podělili premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Pokud by se prezidentský úřad kdykoliv v budoucnu předčasně uvolnil, například vzhledem k abdikaci Miloše Zemana, muselo by dojít do 90 dnů k novým prezidentským volbám. Stanoví to článek 56 odstavec 7 Ústavy ČR.

„Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním,“ dočteme se pak v následujícím odstavci.

Ke slovu by tak přišel předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který by v dané době mohl při splnění předpokládaných podmínek vyhlásit podle článku 66 Ústavy rovněž volby do Poslanecké sněmovny. Hlavními aktéry dalšího dění by ale byli představitelé hnutí ANO, důležité prezidentské pravomoci by totiž podle zmíněného článku Ústavy přešly hlavně na premiéra Andreje Babiše a předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka.

Babiš by tak na 90 dní zejména zastupoval stát navenek či se stal vrchním velitelem ozbrojených sil. Mohl by rovněž jmenovat soudce, nařizovat, aby se nepokračovalo v trestním stíhání či vyhlašovat amnestii. Jde o většinu pravomocí prezidenta, k nimž je vyžadována takzvaná kontrasignace a které popisuje článek 63 Ústavy.

Vondráček by pak vykonával zejména prezidentské pravomoci spojené s Poslaneckou sněmovnou, mohl by také jmenovat soudce a funkcionáře Ústavního soudu. Naopak tady jde o pravomoci vypočtené v článku 62 Ústavy, k nimž prezident nepotřebuje žádný „spolusouhlas“. Řada z nich je ale v případě předsedy sněmovny vynechána.

V obecné rovině je rovněž možný scénář, kdy prezident ve funkci formálně stále je, ale třeba ze zdravotních důvodů ji prakticky nemůže vykonávat. Mechanismus je pak stejný, jako je popsáno výše, podle článku 66 Ústavy se ale na tom musí usnést Poslanecká sněmovna a Senát.

Zmíněná ustanovení současné české Ústavy, která je účinná od roku 1993, se v praxi dosud nikdy nepoužila. S nestandardními situacemi máme ale zkušenosti ještě z dob československých států. Na funkci československého prezidenta abdikoval v roce 1992 Václav Havel a před ním v roce 1989 i Gustav Husák. Úřad ze zdravotních důvodů nebyl dlouhodobě schopen vykonávat Ludvík Svoboda.

>>> Česko po Zemanovi <<<

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud