30 let svobodného podnikání pohledem žen: Komunismus nás na to ideálně připravil, glosuje Putnová | info.cz

Články odjinud

30 let svobodného podnikání pohledem žen: Komunismus nás na to ideálně připravil, glosuje Putnová

Třicet let u nás neslaví jen demokracie, ale také podnikání. I když komunistický režim oficiálně povolil drobným živnostníkům podnikat už v roce 1988, ve skutečnosti té možnosti využilo jen málo lidí. „Doba komunismu paradoxně pomohla ženám, aby měly odvahu vrhnout se po revoluci do byznysu. Ony totiž byly zvyklé, že existuje pracovní povinnost a že pak musí stihnout druhou směnu – děti, domácnost, vaření. Ideální předpoklad pro vznik odolných podnikatelek,“ říká Anna Putnová, bývalá poslankyně za TOP 09, první žena v čele Vysokého učení technického v Brně a spoluzakladatelka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.

„Jsem profesorkou ekonomie a mám odbornost v zahraničně-obchodní politice,“ uzemnila europoslankyně Molly Scott-Cato poslance Roberta Rowlanda, když ji na jednání Evropského parlamentu položil otázku, jak si může být tak jistá, že se ekonomika po brexitu propadne, když nemá ekonomické vzdělání. O podobných zkušenostech s podceňováním dnes vyprávěly české podnikatelky na konferenci Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.

„Když se já někde rozohním, a to docela umím, tak mě každý začne vnímat jako neurotické stvoření, které by potřebovalo neurol nebo aspoň čokoládu. Když totéž udělá muž, tak je to chlapák. Ženy sice u nás necháme podnikat za stejných podmínek jako muže, ale pak by měly skončit v pět a postarat se doma o děti,“ popsala svoje dojmy Helena Valtrová, generální ředitelka pražského hotelu Emblem a bratislavského kongresového hotelu Yasmin, které mají dohromady roční tržby šest milionů eur. „A když jim ještě k tomu vyprávím, jak plánujeme mít robotickou recepci a robota, který udělá hostům check-in a check-out, a nestudovala jsem hotelovou školu, ‚jenom' prestižní práva v Londýně, tak si stejně klepou na čelo, co jim to tady kecám,“ směje se podnikatelka.

V každém případě je však situace v Česku významně lepší, než před čtvrtstoletím, kdy vůbec první děkanka brněnské techniky Anna Putnová zakládala asociaci podnikatelek. „Tak třeba co do procenta podnikajících žen jsme na slušném průměru evropské osmadvacítky. Podniká u nás bezmála třiatřicet procent žen, zatímco průměr EU je 33,4. Za námi zaostává i taková Belgie,“ popsala Putnová. Vede Dánsko se 38 procenty a nejméně žen podniká v Itálii – 27 procent.

„A ženy zasahují i do odvětví, která byla doménou mužů, jako je stavebnictví, IT technologie, rybářství a další. Z čísel Českého statistického úřadu plyne, že vůbec největší podíl podnikajících žen, je ve vědě a technice,“ říká Putnová, sama také podnikatelka. Ostatně i prezidentka asociace Kateřina Haring podniká ve veletržním stavebnictví a její předchůdkyně Olga Girstlová se po odchodu z čela velké IT firmy GiTy vrhla na další podnikatelské projekty.

V Česku ženy pro vstup do podnikání bariéry nemají 

„To, co jsem zažívala ještě v 90. letech, že když ženy přišly s tím, že chtějí založit firmu, nebo se staly majitelkou IT společnosti, tak narážely na údiv a nepochopení – no jo, ženská, tak si počkejme, co předvede –, to už dnes není. Co do přístupu k podnikání mají u nás ženy rovné příležitosti jako muži,“ dodává Putnová.

Je to znát i na statistikách. Počty podnikatelek už několik let po sobě rostou až desetkrát rychleji, než přibývá podnikajících mužů. „Je to tak, a je jisté, že ženy budou v příštích letech postupně přebírat kontrolu nad byznysem. V byznysu se dobře uplatní jejich přirozené vlastnosti. Jsou psychicky odolnější, ne tak egoistické, jsou méně ochotné riskovat, takže sice možná vydělají méně, než kdyby podnik šéfoval muž, ale zase rozhodně neprodělají a nepoloží podnik na zem,“ okomentoval to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Podnikajících žen podle něj přibývá mimo jiné i proto, že se často rekrutují z řad matek na mateřské dovolené, které si původně chtěly jen něčím přivydělat nebo se zabavit, a byznys se jim při tom úspěšně rozjel. „To bývá nejčastější motiv, proč se ženy naplno rozhodnou podnikat. A pak jsou to ty, které skončily třeba těsně před důchodem a místo hledání práce nebo odchodu do předčasného důchodu se rozhodnou splnit si svůj sen a jdou do toho. Z obou skupin má společnost jen prospěch,“ řekl Havlíček.

„Na mne se taky trochu dívali jako na zjevení – žena a mužský obor. Jenže já věděla, že máme i se dvěma dalšími kolegyněmi zodpovědnost za žáky i za učitele, tak jsme si školu vzaly pod svá křídla a nenechaly ji zavřít,“ popsala svůj příběh Lidmila Kramolišová, která je spolumajitelkou soukromé střední školy Educa, dříve učiliště pro firmu Tonak. Příští rok tu otevírají nový obor – IT v automatizaci – a mimo jiné také učí ve speciálních kurzech žáky sedmých a osmých tříd, jak podnikat. „Závěrem je jejich podnikatelský plán, kde nejde o techniku zpracování, ale o nápad, který by vedl k udržitelnému podnikání. Zbavujeme je strachu vrhnout se do svého podnikatelského plánu.“

Ženy z asociace se sešly v Praze, aby připomněly Mezinárodní den žen podnikatelek, který se v listopadu slaví, a také aby představily plány na příští rok. Je mezi nimi projekt, který se věnuje matkám. Ne náhodou. Jedna statistika, v níž hluboce zaostáváme za průměrem Evropy, se totiž týká částečných úvazků. „Zatímco u nás pracuje jen 10 procent žen na částečný úvazek, průměr EU je 24,5 procenta, v sousedním Německu je to přes 37 procent a v Nizozemsku dokonce 75 procent žen. Asi jsme něco výrazně zanedbali, když to u nás ženám umožňujeme jen teoreticky,“ říká Putnová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud