Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš ostře odmítl euro i uprchlíky: „Multikulturní společnost je velký problém.“

Babiš ostře odmítl euro i uprchlíky: „Multikulturní společnost je velký problém.“

Česká republika by neměla vstupovat do eurozóny, řekl v rozhovoru s ČTK předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš. Podle něj by zavedení společné evropské měny znamenalo, že by Česko ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš také kritizoval Evropskou unii za nadměrnou regulaci, společenství se navíc podle něj nesoustřeďuje na podstatná témata jako je bezpečnost a migrace. Multikulturní společnost Babiš označil za „velký problém“.

„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ řekl Babiš. „My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy euro, musíme ručit,“ uvedl. Země eurozóny se podílejí na záchranném mechanismu ESM, který má pomáhat státům, co budou mít problémy se splácením svých závazků.

Babiš uvedl, že zachování vlastní měny je vhodný nástroj pro řešení hospodářských krizí. „Je dobře, že máme nezávislou Českou národní banku. Jednoznačně koruna je skvělý nástroj na podporu ekonomiky, pokud budou problémy,“ řekl. Vstup do eurozóny by podle něj také oslabil možnosti samostatného rozhodování Česka. „Za to období, kdy jsem jezdil do Bruselu, vím, jak to funguje, kolik úsilí to dá prosadit zájem nějaké menší země, jako jsme my. Eurozóna by byla jenom další závislost na rozhodování někoho o nás bez nás,“ řekl.

Česko se zavázalo přijmout euro v rámci smlouvy o vstupu do EU v roce 2004. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v květnu vyslovil pro to, aby si Česko stanovilo termín pro přijetí společné měny, rozhodnout o tom podle něj bude muset příští vláda. Nepřijetí společné evropské měny by podle Sobotky mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu Evropské unie. Pro zavedení eura se vyslovila také opoziční TOP 09, odmítá ho naopak ODS.

Babiš jednoznačně odmítl návrhy na zavedení společného ministra financí pro eurozónu, které zmiňoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Podotkl, že v názoru na společnou měnu se rozchází i se zástupci liberální frakce ALDE, do níž v Evropském parlamentu patří europoslanci za ANO.

Babiš rovněž kritizoval regulaci ze strany EU, která je podle něj nadměrná. Přitom unie podle něj nedokáže řešit zásadní problémy. „Evropa není schopná řešit migraci, to je velký problém. Další problém je terorismus. A velký problém je multikulturní společnost, kdy většina západních politiků se snažila lidem namluvit, že přistěhovalci jsou integrovaní. Nejsou,“ řekl.

EU by si podle Babiše měla jasně definovat, co bude dělat společně. Za příklady potřebné spolupráce zmínil boj proti terorismu, spolupráci zpravodajských služeb nebo spolupráci v obraně, neboť zájmy unijních členů NATO nejsou vždy shodné jako zájmy Turecka či USA. Naopak otázka přijímání uprchlíků by podle něj měla zůstat v pravomoci jednotlivých států. „Není možné, aby nám Brusel rozhodoval, kdo bude žít v naší zemi,“ řekl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1