Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš slibuje: Suma na platy se zvýší o 10 procent. Kritizuje odbory, ty chystají protest

Babiš slibuje: Suma na platy se zvýší o 10 procent. Kritizuje odbory, ty chystají protest

Vláda chce příští rok zvýšit sumu na platy ve veřejné sféře o deset procent. Přidávat hodlá hlavně špatně placeným profesím a oborům, v nichž chybějí pracovníci. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval odbory za jejich dnešní protestní setkání. Odbory požadují navýšení o deset procent, a to plošně. Stěžují si, že vyjednávání o růstu platů s vládou ještě nezačala, a jak INFO.CZ jako první před časem informovalo, zvažují protest.

Celkem by se obnos měl zvýšit o 8,8 miliardy korun. Tarify by se měly zvednout o dvě procenta. Růst by tak zhruba pokryl inflaci. Zbývající peníze by se měly rozdělit resortům, kde jsou nejnižší výdělky a kde chybějí pracovníci. Babiš zmínil například kulturu, sociální služby či některé úřady.

„Přístup, že budeme všem navyšovat stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Ty nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé,“ řekl Babiš.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) řekla, že další prostor k navýšení sumy na platy nevidí. „Vycházeli jsme z toho, aby došlo k navýšení a co si rozpočet může dovolit,“ řekla Schillerová. Suma na platy podle ní už zahrnuje 3,4 miliardy korun úspor za neobsazená místa v resortech.

Odboráři z veřejného sektoru dnes dopoledne jednají o svém dalším postupu a strategii pro vyjednávání. Zváží i případné nátlakové akce. Podle Babiše je „komunikace odborů zbytečně agresivní“.

Na desetiprocentním růstu trvají třeba zdravotnické odbory. Odvolávají se na to, že jim takové zvýšení Babiš na společném jednání začátkem května slíbil. Premiér na to reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Novinářům před pár dny řekl, že výslovně jeho kabinet zmiňoval jen zvýšení příplatků za směny pro sestry a sanitáře. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) dnes řekl, že odbory by měly začít dělat svou práci, vyjednávat o platech se zaměstnavateli a „nevydírat premiéra a ministra zdravotnictví“.

Ve veřejném sektoru se platy zvedaly naposledy loni v listopadu. Učitelům tarify rostly o 15 procent, ostatním o deset procent. O desetinu si polepšili od ledna pak i zdravotníci.

Podle Babiše by se příští rok měl průměrný plat ve veřejném sektoru dostat na 35.212 korun, od roku 2013 by se tak zvedl o 11.555 korun. Suma na platy v roce 2013 činila 121,6 miliardy a příští rok by se měla dostat na 195,8 miliardy. Je to zvýšení o 61 procent, tedy za šest let v průměru o deset procent ročně, řekl Babiš.

O vysokém růstu obnosu i platů rozhodl ale ještě bývalý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), který vládl od ledna 2014 do prosince loňského roku. V minulém roce zvedal tarify některým profesím dokonce dvakrát. Připravil i poslední přidávání.

Podle výdělkového informačního systému ministerstva práce loni ve veřejné sféře pracovalo 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat rostl o 8,4 procenta, dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30.265 Kč. Po zahrnutí inflace reálně stoupla o 6,6 procenta nejrychleji od roku 2003.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1