Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiše v Bruselu vystřídal šém sněmovny Vondráček. Junckera ujistil, že volání po referendech, není v ČR „hlavní proud“

Babiše v Bruselu vystřídal šém sněmovny Vondráček. Junckera ujistil, že volání po referendech, není v ČR „hlavní proud“

Trvající proevropské směřování České republiky zdůrazňoval dnes při svých bruselských jednáních šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Jeho návštěva v Evropské komisi, která vyvrcholila schůzkou s jejím předsedou Jeanem-Claudem Junckerem, přišla pouhý den poté, co v Bruselu v zásadě obdobné kolečko seznamovacích jednání absolvoval Andrej Babiš, český premiér v demisi a Vondráčkův stranický kolega v hnutí Ano.

"Prezentoval jsem stávající sněmovnu i svoje hnutí. Protože třeba pro některé lidi v Bruselu ještě pořád... Neříkám, že bychom nebyli čitelní, ale dostávají různé informace," řekl po schůzkách ČTK Vondráček. Také Babiš si v pondělí v rozhovorech pro evropská média stěžoval na to, že je vnímán jako populistický politik, varoval naopak, že euroskepticismus v ČR poroste, pokud Brusel nezmění svůj přístup. Také podle Vondráčka byla zpráva o tom, že ČR chce být dál proevropskou zemí, základním vzkazem všech jeho dnešních jednání.

"S panem Junckerem jsme si vysvětlili, že stojíme na proevropské pozici, je to pro ČR úplně základní věc. Chápu, že jsou u nás subjekty, které volají po referendu a tak dále. Ujistili jsme ho ale, že ten hlavní proud je jiný," přiblížil Vondráček svou schůzku s předsedou komise Junckerem.

Ten má názory českého premiéra Babiše čerstvě v paměti. Kromě toho, že s ním v pondělí desítky minut jednal, dostal také od předsedy vlády jeho knihu "O čem sním, když náhodou spím".

Juncker se podle šéfa české sněmovny zajímal i o české prezidentské volby a zmínil se o tom, že prezidenta Miloše Zemana zná dlouhou dobu a vždy jej pokládal za svého přítele.

Vondráček se domnívá, že Evropská komise a ČR mají společný zájem najít řešení konfliktu okolo migračních kvót. O reformě unijního azylového systému už od jara 2016 státy EU neúspěšně vyjednávají, premiéři a prezidenti dali na nalezení shody čas do poloviny roku. Babiš v pondělí naznačoval, že věc bude možná trvat i déle.

S prvním místopředsedou komise Fransem Timmermansem se Vondráček kromě migračních témat bavil také o postupu komise vůči Polsku.

O migrační problematice Vondráček ostatně už odpoledne hovořil také s místopředsedkyní Evropského parlamentu Mairead McGuinnessovou. "Já ji seznámil s usnesením sněmovny, které se nějakým způsobem vymezuje vůči kvótám. Ona mi řekla svou představu o solidaritě, a že bychom se měli podílet," řekl Vondráček s tím, že podle Prahy by mělo být řešení společné. "Na obou stranách je ochota vést dialog," dodal.

Předseda české sněmovny se dnes sešel též s Guyem Verhofstadtem, šéfem liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu. Do ní v evropské politice patří také Vondráčkovo a Babišovo Hnutí Ano. Verhofstadt se podle šéfa české sněmovny zajímal o českou politiku, není vyloučena jeho další návštěva v ČR.

S českou komisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou šéf sněmovny kromě jiného domlouval, kdy přijede do českého parlamentu přiblížit představu Evropské komise o budoucím víceletém finančním rámci po roce 2020.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1