Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda v demisi schválila změnu služebního zákona. Teď osloví Brusel

Babišova vláda v demisi schválila změnu služebního zákona. Teď osloví Brusel

Vláda v demisi dnes schválila návrh novely služebního zákona, která by podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) měla otevřít státní službu odborníkům zvenčí. Kabinet nyní oficiálně osloví Evropskou komisi, aby začala proces, ve kterém k navrhovaným změnám přijme stanovisko. 

Kabinet se začal novelou zabývat v únoru. Původní návrh, který je dosud jedinou dostupnou verzí v knihovně připravované legislativy, počítal s převedením ředitelství státní služby z ministerstva vnitra pod premiéra. Po debatách v kabinetu či kritice opozice nyní členové vlády mluví o jiné podobě služebního zákona. Podle nich by se měla práce náměstků častěji hodnotit.

Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna novinářům řekl, že hlavní změny se týkají výběrových řízení. V současnosti počítá systém s tříkolovými řízeními, nově se bude jednat o dvě kola. "V obou se počítá se zapojením osob z praxe, pokud mají zkušenost z řídících funkcí," uvedl Mlsna. V případě náměstků by měla být praxe čtyřletá, u vedoucích oddělení by šlo o rok a půl, dodal.

Druhá oblast změn má podle něj přinést flexibilitu ve služebním hodnocení. U zaměstnanců s nevyhovujícími výsledky by měl předpis umožňovat opakované hodnocení po 40 dnech služby. Mlsna dodal, že by se také měl změnit systém "známkování", kdy by měla nově platit standardní školní stupnice od jedničky do pětky. Úředník by musel dostat čtyřku nebo pětku, aby mohl být odvolán.

O novele zákona jednala minulý týden v Bruselu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Podle ní Evropská komise souhlasila s tím, že úpravy jsou technického rázu a že novela nemá žádný dopad na takzvanou "dohodu o partnerství", na jejímž základě čerpá Česko peníze z evropských fondů. Evropská komise ale uvedla, že její zástupci na schůzce s Dostálovou nevydali žádné hodnocení novely.

Předloženou normu komise teprve studuje, s komentářem přijde až v dalších týdnech. "Komise vyslovila předběžný souhlas. Až když to půjde do Sněmovny, tak se tím bude zabývat po technické a úřednické úrovni," uvedl Mlsna.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1