Články odjinud

Babišův vliv se bude rozšiřovat. Moc se už zase stahuje do jednoho bodu, obává se Zdeněk Sternberg

Babišův vliv se bude rozšiřovat. Moc se už zase stahuje do jednoho bodu, obává se Zdeněk Sternberg

Kdyby před sto lety nevznikla republika, ale monarchie, mohl být dnes českým králem právě on. Zdeněk Sternberg (95) patří ke starobylému českému šlechtickému rodu, který tu žije už víc než osm století. Jeho osobní život může sloužit jako čítanka v dramatech novodobých dějin. Zažil Masaryka, viděl poslední boj parašutistů s nacisty v Resslově ulici, pomáhal s ilegálními přechody hranic, otročil u pétépáků. A jak vidí současnou českou politiku včetně prezidentů Havla, Klause a Zemana?

Slavíme sto let republiky. Jak vaše rodina přijala rozpad mocnářství a vznik Československa?

Můj rod, podobně jako i další rody, byl spjat se svou zemí, s Českým královstvím. A císař František Josef I. byl českým králem. Můj otec mu jako důstojník přísahal věrnost především jako českému králi. Sloužil u 13. pluku dragounů, celou první světovou válku prožil na severovýchodní frontě v Haliči. Převrat v roce 1918 šlechta obecně hodnotila negativně. Bezodkladně se zrušily všechny tituly a pak se odhlasovala i první pozemková reforma. Pochopitelně vůči příslušníkům aristokracie to nebylo přátelské, a vznik republiky proto nevnímali dobře. Pamatuji jako dítě — od osmi let jsme už směli sedávat u oběda s dospělými –, jak o tom hosté s rodiči často mluvili. Nikoli pozitivně. Pak se to postupně srovnávalo a v roce 1938 to vyústilo v pravý opak.

Zažil jste i prezidenty Masaryka a Beneše. Jak je hodnotíte?

Určitě významné plus má pro mne Masaryk. U Beneše bych váhal. Byl sice výborný ministr zahraničí, ale v době prezidentství dvakrát fatálně selhal. Poprvé v roce 1938, když došlo k Mnichovu. Rozhodně neměl ustoupit, měl jít do toho vojensky. Ne že bychom boj zvládli sami, ale kdybychom se bránili, časem bychom Francouze a Brity přiměli vyhlásit Hitlerovi válku. Naše armáda byla na tehdejší dobu vyspělá a vojenský potenciál Wehrmachtu v letech 1938–1939 byl nesrovnatelně menší, než když se pak napakoval u nás a těžil ze zabraného českého průmyslu. A podruhé Beneš zklamal, když se v průběhu války obrátil z Londýna směrem k Moskvě. Nikdo ho nenutil, aby tolik vycházel vstříc Sovětům a Gottwaldovi. Osudová smlouva se Stalinem z roku 1943 nás nasměrovala k sovětskému impériu. Beneš tehdy připravil půdu i pro další národní katastrofu, pro rok 1948.

 

Dnes jsme bezmála třicet let po sametové revoluci. Jak jsme se my Češi podle vás zasloužili o svou svobodu?

Našemu národu doslova spadla do klína. Byli jsme poslední ze středoevropských satelitů SSSR. Poláci byli dávno hotoví, Maďaři i Němci taky a u nás režim pořád ještě běžel dál, než se nakonec celá ta stavba zhroutila. Nechci říci k naší hanbě, ale je třeba přiznat, že náš národ se o pád komunistů nijak zvlášť nezasloužil.

A jak si dnes stojíme? Politicky, kulturně?

Stojíme si ekonomicky dokonce velmi dobře, politicky méně dobře. Mám jisté obavy, podívám-li se, co se děje v Maďarsku a v poslední době i v Polsku. Zrovna jsem četl, že poradce našeho premiéra Aleš Michl bude novým členem bankovní rady ČNB. Uvádím ho jako jeden příklad, jak se Babišův vliv pomalu bude rozšiřovat a ovlivnění budou kývat, protože získají nějaké výhodičky. Víte, je-li člověku 95 let, zažil Němce, tu nejhorší komunistickou dobu padesátých let, kdy jsme se všichni hrůzou třásli, a teď vidí, že spějeme zase k systému, kdy se moc stahuje jako kužel do jednoho bodu, tak mi není dobře. I když jsem v cílové rovince a osobně mě to už nepostihne.

Jsme součástí EU, NATO, probíhá tu však jistá přetahovaná o naši pozici, opět slýcháme názor „být mostem mezi Západem a Východem“. Co si o tom myslíte?

Samozřejmě tyhle nápady odmítám. Bylo by to šílenství, právě při vzpomínce na naši trpkou minulost. EU je záruka, že nejsme mrňavej státeček. Nesmíme ovšem pouze brát peníze a dělat na každém kroku potíže. Co by se stalo, kdybychom k nám vzali třeba těch padesát dětí?! Nic. Bylo by to gesto spolupráce. Ale říci: „Ne, ani jeden,“ to je nesmysl. NATO je další zárukou naší bezpečnosti. Západ je civilizovaný svět, zatímco bohužel Rusko je svým způsobem a svou mentalitou dědicem autoritářského systému sahajícího až do carské doby. Tam žádná demokracie, svoboda v našem smyslu, nikdy nebyla a ani teď není. Takže když se pan prezident Zeman zajímá jenom o pana Putina a o Peking, a přitom drží pana Babiše, mám obavy, aby to u nás zase neústilo do nějakého autokratického systému. Našim potomkům bych to nepřál.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 

Kdo je Zdeněk Sternberg?
Je potomkem starobylého šlechtického rodu (hraběcí titul), který žil v průběhu více než osmi století v Čechách a na Moravě. Je současným majitelem hradu Český Šternberk a zámku Březina na Rokycansku. S manželkou Alžbětou, rozenou Hrubou z Gelenje, mají syna Filipa. Po druhé světové válce studoval na právnické fakultě UK, ale po komunistickém převratu nebyl z politických důvodů připuštěn k promoci. Pomáhal při nelegálním překračování hranic. Vojnu strávil u Pomocných technických praporů (PTP). Režim ho donutil pracovat jako horník a kulisák, stal se i zástupcem jevištního mistra v Hudebním divadle v Karlíně. Po okupaci v roce 1968 s rodinou emigroval a usadil se ve Vídni. Po Listopadu se vrátil do Československa. Restituoval mj. hrad Český Šternberk, zemědělské pozemky, obnovil rodinné podnikání, věnoval se propagaci zdejších kulturních památek v zahraničí. Prezident Václav Klaus ho vyznamenal Medailí Za zásluhy.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867