Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Blažek svá tvrzení nedoložil,“ tvrdí ÚSTR. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze

„Blažek svá tvrzení nedoložil,“ tvrdí ÚSTR. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze

S vážným nařčením proti vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přišlo 12 současných i bývalých zaměstnanců ústavu. V úterý zaslali řediteli Zdeňku Hazdrovi dopis, ve kterém se postavili za svého kolegu Petra Blažka. Ten dříve naznačil, že nucený odchod historika Radka Schovánka souvisel s tím, že Schovánek vystupoval jako svědek v případě údajně nesprávné evidence Andreje Babiše jako spolupracovníka Státní bezpečnosti. Vedení ústavu toto nařčení odmítlo a vyzvalo Blažka, ať své tvrzení doloží. To se prý dosud nestalo.

Na možnou spojitost mezi propuštěním Schovánka před třemi lety při reorganizaci a předchozím jednáním mezi ústavem a tehdejším ministrem financí Babišem upozornil historik ÚSTR Petr Blažek na demonstraci Milion chvilek pro demokracii 5. června. Reorganizace, při které bylo v dubnu 2015 v ústavu zrušeno zhruba 20 míst oddělení digitalizace, načež vzniklo podobné pracoviště v Archivu bezpečnostních složek, byla podle něj účelová a měla za cíl zbavit se Schovánka. Blažek ji označil za „velkou čistku“.

„Je zavádějící spojovat jeho (Schovánkovo) propuštění s digitalizací, protože nikdy nebyl písemně upozorněn na nějakou nekvalitní práci. Byl propuštěn pro nadbytečnost, přestože na jeho místo byla přijatá paní, která sedí na stejném místě, kde seděl on, sedí u stejného počítače a dělá stejnou práci,“ řekl ČTK Blažek. U jednáních o propouštění byl jako předseda odborů. „Jednali jsme s Andrejem Babišem, upozorňovali jsme vedení i Andreje Babiše, že se jedná o svědka z jeho procesu,“ řekl dále Blažek. Uvedl také, že jeho postoj k celé věci je už tři roky stále stejný.

Vedení ÚSTR nařčení odmítlo a Blažka označilo za fanatického aktivistu. Změna v digitalizaci byla podle vedení nutná, předtím totiž kontroly odhalily velkou chybovost. V reakci, kterou ústav zveřejnil, se píše i to, že odchod Schovánka s jeho svědectvím v Babišově kauze nesouvisí. „Jeho vystupování u soudu i v médiích si vedení ÚSTR cenilo, což lze doložit písemnou pochvalou z té doby,“ uvedl ústav. Doplnil, že rozpočet ústavu byl kvůli reorganizaci a změně digitalizace navýšen o 14 milionů korun. Vedení ústavu ale odmítá, že by peníze vyjednané na ministerstvu financí, které tehdy vedl Babiš, souvisely přímo se Schovánkem.

 

Blažka vedení ústavu vyzvalo, aby svá tvrzení doložil. „Stále platí vyjádření, že Petr Blažek z našeho pohledu nedoložil svá tvrzení citovaná v prohlášení na webu ÚSTR, a tato nedoložil ani onen otevřený dopis od zejména bývalých zaměstnanců ÚSTR (z podepsaných jsou současnými zaměstnanci 3). Tvrzení dále označujeme za nepravdivá,“ uvedla po úterním jednání mluvčí ÚSTR Darja Čablová. Doplnila, že další odborová organizace zaslala řediteli dopis, podle kterého Blažek poškodil dobré jméno ústavu, a že jím vyřčená tvrzení jsou „zavádějící až lživá“. Tito odboráři vedení vyzvali, aby „z celé kauzy vyvodilo patřičné důsledky“.

Schovánek je historik, který v minulosti kritizoval směřování ÚSTR a obsazování jeho Rady. S Blažkem spolupracoval na knize, která podrobně líčí prvních 100 dnů Charty 77, a kterou letos na jaře vydalo nakladatelství Academia.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1