Borelie se do lidské krve „přelévají“ okamžitě, nikoliv až za den, tvrdí čeští vědci | info.cz

Články odjinud

Borelie se do lidské krve „přelévají“ okamžitě, nikoliv až za den, tvrdí čeští vědci

Tým biologa Radka Šímy z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích přišel s převratnou hypotézou o přenosu borelií z klíštěte na člověka. Podle závěrů jeho studie, publikované v časopise Infection and Immunity, se borelie dostanou do lidské krve prakticky hned poté, co se klíště přisaje k hostiteli. Nově popsaná cesta borelií do lidského organismu by mohla vést k vývoji látky, která by po mnoha marných pokusech zabránila u lidí vzniku vážného onemocnění, které tyto bakterie vyvolávají. Zároveň nová hypotéza prakticky vylučuje onemocnění boreliózou od komárů a jiného hmyzu.

Dosud se předpokládalo, že borelie se po přisátí klíštěte na člověka nejprve dostanou ze střev do slinných žláz parazita a teprve poté do lidské krve. V čem se vaše hypotéza od desítky let používané teorie vlastně liší?

Podle naší hypotézy borelie putují z klíštěcích střev do lidské krve přímo, do slinných žláz se vůbec nedostanou. To pak oproti původním předpokladům zřejmě urychluje i přenos těchto baktérií z parazita na člověka. A mění tedy i dosud odhadovanou dobu, kdy se borelie dostane z klíštěte do lidského organismu. Zatímco v odborné literatuře se doba tohoto přenosu odhaduje na minimálně jeden den, podle našich zjištění je přenos okamžitý.

Jak jste na to přišli?

Naše hypotéza je založena nejen na našich vlastních výzkumech a pozorováních, ale i na studiu prací našich kolegů v zahraničí. Od objevu původce boreliózy v sedmdesátých letech minulého století se neustále píše a mluví o tom, že borelie přecházejí ze střev do slin klíštěte. Přitom to ale ještě nikdo spolehlivě nedokázal. Nám se v našich experimentech nepodařilo najít a identifikovat borelie v klíštěcích slinných žlázách. To může mít podle nás jediný důvod. Prostě tam nejsou.

Co to ale znamená? Že klíště borelie zvrátí ze střev přímo do lidské krve?

My se spíše domníváme, že tím, jak se klíště přisaje, dostanou borelie jakýsi signál, aby s nadsázkou řečeno začaly plavat přes klíštěcí jícen přímo hostitelovou krví do jeho organismu. Bez přípravy. Přes slinné žlázy vůbec nejdou.

Když se ale dostanou borelie z klíštěte do člověka prakticky okamžitě, platí tedy to samé i pro možnou nákazu boreliózou?

Ne. A to je druhá, tentokrát experimentálně ověřená část závěrů naší studie. Nejde totiž o to, jak rychle se borelie dostanou do lidského organismu, ale zejména o to, po jaké době jsou v něm schopny přežít a množit se.

Jak tomu mám rozumět?

Borelie jsou pověstné svým dokonalým maskovacím systémem. V každém hostiteli mění svůj povrch, takzvaně převlékají kabát, aby ošálily imunitní systém hostitele. Na takzvané převlečení ale potřebují určitý čas. A ten představuje podle našich experimentů minimálně těch 24 hodin.

První borelie, které se dostanou do člověka, tedy podle vás lidský organismus zlikviduje?

Ano. Takzvaně nepřevlečené borelie, které se dostanou do lidské krve v prvních 24 hodinách, dokáže imunitní systém najít a zničit. Problémy má až s dalšími, tentokrát převlečenými boreliemi. Ty už dokáží imunitní systém oklamat a vyvolat v lidském organismu onemocnění boreliózou. Nákaza je ale možná, jak už bylo řečeno, až poté, co klíště saje na člověku minimálně jeden den.

Běžný laik si ale řekne, že je to vlastně jedno, zda platí vaše nebo dřívější teorie. V obou případech vědci tvrdí, že z klíštěte, vytaženého do 24 hodin, lidé boreliózou neonemocní. V čem je tedy zásadní nóvum vaše výzkumu z pohledu obrany proti borelióze?

Právě v novém popisu chování borelií. Prakticky veškeré pokusy o vývoj vakcíny proto borelióze na celém světě se točily a točí kolem klíštěcích slin, kde, jak se předpokládalo, se bakterie chystají k infekci. Pokud ale přijmeme myšlenku, že ve slinách vůbec nejsou, můžeme jít ve výzkumu léčebného nebo preventivního prostředku úplně jiným směrem. A to třeba hledáním látek, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.

Pokusy s vývojem vakcíny proti borelióze ztroskotaly také na tom, že podle vědců existuje řada typů borelií, proti kterým je velmi obtížné, takřka nemožné, najít jednu univerzální vakcínu. Jak se k tomuto problému „různorodosti“ borelie staví závěry vašeho výzkumu?

Jestliže budeme znát způsob, jakým borelie přechází z klíštěte na hostitele, pak je vlastně jedno, o jaký typ borelií se jedná. Účinná látka, kterou hledáme, by nelikvidovala zárodky onemocnění boreliózou v lidském organismu, ale měla by zabránit buď už samotnému přenosu borelií nebo tomu, aby se tyto baktérie dokázaly maskovat před lidským imunitním systémem. O to jde. Nikoliv o vývoj klasické vakcíny proti nemoci.

Přicházíte s hypotézou, která popírá závěry stovek různých studií za tři desítky let. Už tenhle samotný fakt může směrem k vaší studii vyvolávat minimálně určité pochybnosti...

Víte, i ve vědě někdy platí, že vědci mohou přebírat z minulosti závěry, které se někde objevily a staly se nezpochybnitelným pravidlem, ačkoliv vlastně už nikdo neví, zda jsou opravdu vědecky podložené. A to je i případ výskytu borelií v klíštěcích slinách. Jak už jsem řekl, borelie ve slinných žlázách nejsme schopní identifikovat. A to jich přitom ve střevě infikovaných klíšťat běžně přežívá až 50 000. To už určitě stojí za zamyšlení, zda jsme opravdu dosud šli ve výzkumu správným směrem.

Ještě jedna důležitá věc. Neustále se spekuluje o tom, zda původce boreliózy mohou na člověka přenášet i komáři či muchničky. Pokud tomu dobře rozumím, pokud se potvrdí vaše teorie o nutnosti čtyřiadvacetihodinové přípravy borelií na maskování před imunitním systémem, od komára se člověk nakazit nemůže. Je to tak?

Pravdou je, že krevsající hmyz saje na hostiteli, včetně člověka, maximálně několik vteřin. A borelie, přenesené teoreticky na člověka přes komára, by v lidském organismu tedy přežít neměly. Jediné, co zatím víme, je, že i určité druhy hmyzu, včetně komárů a muchniček, mají ve svých tělech borelie. Možnost jejich přenosu na lidi ale nebyla zatím nikde uspokojivě prokázána. Komár není klíště, jedná se o úplně jiný druh živočicha. Právě nyní ale připravujeme výzkum, který by se měl otázkou možného přenosu borelií z hmyzu detailně zabývat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud