Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Brácha se opil, pohádal a tetě přejel nohu,“ popisuje bratr oběti tragédii v Chomutově. Střelbu označil za popravu

„Brácha se opil, pohádal a tetě přejel nohu,“ popisuje bratr oběti tragédii v Chomutově. Střelbu označil za popravu

Víkendová vražda mladého Roma v Chomutově dál vzbuzuje emoce. Čtyřiatřicetiletý Radek Š. zemřel po několika ranách z pistole Marka L. (37) v noci z pátku na sobotu. Mezi členy romské rodiny mělo dojít k hlasitému sporu, který vygradoval až najížděním do lidí. Rodina přesto útok popisuje jako popravu.

Radek přijel do Chomutova za svou rodinou z Nizozemska. Uprostřed noci na sobotu se zde mezi rodinnými příslušníky strhla hádka, po které Radek nastoupil do auta a při pokusech odjet najel do několika aut. Podle některých svědků pak začal najíždět do velké skupiny lidí, která se zde vytvořila.

V tu chvíli ven vyšel Marek L., bývalý bachař, s pistolí v ruce. Přistoupil z boku k autu a začal střílet. Radka zasáhlo několik ran, jedna poranila i jeho psa, který byl na sedadle spolujezdce. Zachránit mladého muže se nepodařilo.

„Brácha se vrátil z diskotéky. Pil, to nebudu lhát. Hádali se venku se strejdou, kterej byl vyfetovanej. Pak sedl do auta a chtěl odjet. Jak ujížděl, přejel tetě nohu, když najednou se objevil ten chlap s pistolí a začal rasisticky křičet a střílet. Byla to poprava,“ řekl deníku MF Dnes Dušan Š., jeden z pěti bratrů zastřeleného muže.

Co podle svědků zaznělo vteřiny před střelbou? Čtěte pokračování článku na Blesk.cz.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1