Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brňané chtějí, aby se nové nádraží jmenovalo Šalingrad. O pojmenování ale rozhodnou úřady

Brňané chtějí, aby se nové nádraží jmenovalo Šalingrad. O pojmenování ale rozhodnou úřady

Nejvíce Brňanů, kteří hlasovali v anketě o název nového nádraží, by chtělo, aby se jmenovalo Brno - Šalingrad. Z 1 859 lidí, kteří využili internetovou anketu, dalo hlas Šalingradu 837. Dalších pět lidí hlasovalo pomocí tištěného lístku, vítěz tak získal ještě o hlas víc. Na druhém místě skončil současný název Brno hlavní nádraží s 698 internetovými hlasy. Na třetím místě skončilo s odstupem Nádraží Járy Cimrmana se 166 hlasy, ostatní názvy nedostaly ani 100 hlasů, vyplývá z výsledků na webu.

Město nyní předá název Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). "Ta je investorem budoucího nádraží a bude následně formálně řešit pojmenování nádraží s Drážním úřadem," uvedla v tiskové zprávě Zuzana Šrámková z tiskového oddělení magistrátu.

Brňané vybírali ve druhém kole ankety z deseti názvů, devět z nich bylo satirických, včetně vítězného. Mezi možnostmi tak byly například Vídeň-sever, Praha-venkov či Brněnské nádraží Franty Kocourka. Podle mluvčího Drážního úřadu Martina Nováka bude nový název nakonec výsledkem debaty úřadu, vedení města a SŽDC, řekl ČTK.

Vedení Brna se rozhodlo letos vyhlásit soutěž o pojmenování nového nádraží proto, aby zvýšilo zájem lidí o tuto problematiku. Letos se vedení města a posléze i vláda po desetiletí debat rozhodly, že nové nádraží má být v odsunuté poloze. Shoda však nepanuje na podobě nádraží. Zatímco ministerstvo dopravy a vláda chtějí variantu bez podzemní stanice, všechny tratě mají zaústit do povrchového kolejiště, město i kraj chtějí variantu s podzemní stanicí, kam zaústí trať od Chrlic a bude základem podzemní železnice spojující jih a sever města. Vedení města věří, že rozhodnutí centrálních orgánů se ještě změní.

Kdy se začne nové nádraží stavět, však zatím není zřejmé. Již řadu měsíců rozhoduje jihočeský krajský úřad o územním rozhodnutí a stále existuje řada lidí a spolků, kteří jsou ochotni jít s investorem do soudního sporu. Přesun nádraží a modernizace celého uzlu má stát 50 miliard korun a má trvat zhruba šest let.

Lidé se mohou do míst nového nádraží vypravit na komentovanou prohlídku 17. a 24. listopadu od 10:00. Na dvouhodinovou akci je potřeba se předem zaregistrovat na www.kopemezabrno.cz/nadrazi.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1