Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brněnští zastupitelé konečně řekli, kam chtějí odsunout nádraží. Stavět by se mohlo už za dva roky

Brněnští zastupitelé konečně řekli, kam chtějí odsunout nádraží. Stavět by se mohlo už za dva roky

Zastupitelé Jihomoravského kraje podpořili stavbu brněnského vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. Podle nich ho lze začít stavět dřív než v centru a ještě za peníze z Evropské unie. Druhou variantou je stavba ve středu města pod Petrovem poblíž současného nádraží. Rozhodnutí kraje je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze rozhodne. Doporučení vydá i Brno, které zatím ještě nerozhodlo.

Pro odsun hlasovalo 53 zastupitelů, jeden byl proti a tři zastupitelé se zdrželi. Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.

Proti byla zastupitelka kraje i Brna za Zelené Jana Drápalová, zdrželi se Jiří Hlavenka a Ivo Vašíček (oba SZ) a hejtmanův náměstek Jan Vitula (TOP 09). Přítomný nebyl primátor Brna Petr Vokřál (ANO), který je také krajským zastupitelem a k variantám se ještě nevyjádřil.

Podpořit variantu odsunu doporučili zastupitelstvu radní. Hlavní výhodu vidí v procesních záležitostech. Odsunuté nádraží se připravuje dlouho, je v územním plánu, a proto je reálné dřívější zahájení stavby. Tím pádem by se na to mohly čerpat ještě peníze z Evropské unie, což je u varianty v centru pod Petrovem méně pravděpodobné. Výhodou odsunutého nádraží by mělo být i pozdější snazší a levnější zaústění vysokorychlostních tratí.

Lidé, kteří před jednáním zastupitelstva proti odsunuté verzi protestovali, poukazovali na to, že takové nádraží prodlouží dobu cestování lidí a bude se tam hůř napojovat městská hromadná doprava.

Konečné rozhodnutí vydá vláda, rozhodnutí kraje a Brna, které se ještě k podpoře některé z variant nevyjádřilo, budou pouze doporučující. Pro odsun se nedávno vyjádřila i Kancelář architekta města Brna.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1