Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Centrální banka chce zarazit okrádání turistů ve směnárnách. Navrhuje lhůtu na zpětnou výměnu peněz

Centrální banka chce zarazit okrádání turistů ve směnárnách. Navrhuje lhůtu na zpětnou výměnu peněz

Česká národní banka navrhla změny ve směnárenském zákoně, které by měly ochránit zejména zahraniční turisty. Nově by byla možná zpětná výměna peněz do dvou hodin od původní transakce a směnárny by měly povinnost mít jen jeden kurzovní lístek. Dosud mohou směnárníci nabízet výhodnější kurzy pro větší výměny peněz. Vyplývá to z rozhovoru se členem bankovní rady ČNB Tomášem Nidetzkým, který centrální banka zveřejnila na svém webu.

Své návrhy ČNB předložila ministerstvu financí. „Musím říct, že zde panuje shoda, protože si uvědomujeme, že by tyto změny přispěly k lepšímu fungování v oblasti směnáren. Takže v současné době to má ministerstvo financí na stole a připravuje zákon do legislativního procesu,“ řekl Nidetzký. Stížností na české směnárny jsou podle něj desítky ročně, většinou od zahraničních klientů, nemuseli si ale stěžovat všichni nespokojení zákazníci.

Možnost směnit peníze zpět by měli lidé, kteří později zjistili, že původní transakce byla nevýhodná. „Tak se můžou do dvou hodin vrátit do směnárny a požádat ji o zpětnou směnu a dostat tak své peníze zpátky. A poté mohou směnu provést někde jinde,“ popsal centrální bankéř.

Povinnost mít jen jeden kurzovní lístek má omezit nabídky rozdílných kurzů podle objemu transakce a předejít nekalým praktikám. Podle Nidetzkého se v praxi stává, že ve směnárnách visí kurzovní lístek, který je označený tak, že toto není kurzovní lístek.

Nidetzký očekává, že novela by zlepšila situaci na trhu. „Zejména ta zpětná směna je myslím velmi silným nástrojem, který by směnárníky měl odradit. Nedělejme si ale iluze, že to ti směnárníci nebudou zkoušet dál,“ řekl. Důležité je podle něj to, aby byli cizinci na výměnu peněz připraveni. „Je to nepozornost klientů. Opakuji, že sebelepší legislativa a regulace nikde plně nezamezí tomu, aby byli klienti tímto způsobem poškozováni,“ dodal.

Nová pravidla pro obor zavedl zákon o směnárenské činnosti, který byl schválen před čtyřmi lety. Směnárníci podle něj musejí dát zákazníkovi doklad o směně peněz, údaje na kurzovním lístku se musejí uvádět v přiměřené velikosti daným a srozumitelným způsobem a směnárny nesmějí vyměňovat peníze za méně výhodných podmínek pro klienta, než je uvedeno v informaci o kurzech a poplatcích na kurzovním lístku. Zákon také stanovil, kdo může provozovat směnárenskou činnost a jaké povinnosti musí splnit, aby získal povolení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1