Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi jsou historicky nejblíže ekonomickému průměru EU. Stále je však v nedohlednu

Češi jsou historicky nejblíže ekonomickému průměru EU. Stále je však v nedohlednu

Historicky nejblíže evropskému standardu se letos přiblíží životní úroveň v Česku. Podle ekonomů se má země dostat na 88 procent průměru unijní osmadvacítky, tempo přibližování ale bude patřit k nejpomalejším za posledních pět let. Pomůže podstatně rychlejší hospodářský růst Česka oproti členským zemím spolku, pro příští léta ale vládne kolem konvergence k unii mezi odborníky spíše skepse. Dosažení evropského průměru je totiž v nedohlednu.

Zatímco unijní ekonomiky by měly letos povyrůst o zhruba 1,6 procenta, výkonnost Česka by měla být zhruba o polovinu vyšší. O celou dekádu zpět na tom Česko oproti unii nebylo podstatně hůře. Podle Eurostatu byla životní úroveň v zemi na 83 procentech společenství. Hospodářská krize poté Prahu od Bruselu opět vzdálila, na předkrizovou úroveň se Česko podle Eurostatu vrátilo až v roce 2013.

„Loni rostla česká ekonomika solidním tempem a pravděpodobně si vyšší růst ekonomiky oproti většině unijních zemí i udrží, takže by se trend konvergence mohl obnovit,“ uvádí analytik BH Securities Martin Vlček.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE NA E15.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1